Zachovávání a Předpis služebný císařského královského sprostého Vojáka, Gefrajtra, Tambora, a Kaprála, s otázkami a odpovědmi

pro užitečnou a prospěšnou potřebu samotného cvičení z jazyku německého s možnou pilností přeloženo skrze A. S. F.; Prešpurk, Písmem Šimona Petra Webera, 1808.

§. 1. Zachovávání pro sprostého Vojáka.

1. Otázka. Které jsou vojenské zřízení?
Odpověď. Článkové vojenští.

2. Jest jich povinen Voják zachovávati?
Jest.

3. Co ho k tej povinnosti zavazuje?
Obvzláště složená přísaha. [3/4]

4. Jest vyzdvižený cíl jeho bytí, aneb jeho stavu?
Veřejná bezpečnost jak z venku, tak vnitř.

5. Co se vyrozumívá pod tím slovem, bezpečnost z venku?
Naší Vlast proti cizím nepřátelům chrániti.

6. Co jest bezpečnost z vnitř?
Zachovávání pořádku a pokoje; následovně bezpečnost v našich zemích, aneb vlasti.

7. Která jest první ctnost jedného každého Vojáka?
Láska k Bohu a jeho Mocnářovi.

8. V čem pozustává druhá ctnost, která se jeho chování tejká, a k prospěchu jeho dobrému vede?
V ctnostném živobytí.

9. Které vlastnosti má voják v službě míti?
Šikovnost ve všem, poslušenství, věrnost, opatrnost, a stálost v vyplnění jeho povinnosti.

10. Které vlastnosti má voják obvzláštně před nepřítelem míti, co vojenské ctnosti na zjevo dávati?
Vlastnost srdnatosti, a udatnost před nepřítelem. [4/5]

11. Slovem, co má býti bojovník?
Ctihodný Muž.

12. Jest voják povinen všecko činiti, co Mocnářovi aneb naši vlasti fortel aneb užitek přináší?
Jest.

13. Jest povinnost vojáka, všecké křivdy, aneb škody oddalovati, které Mocnářovi, aneb vlasti hrozí?
Ovšem.

14. Jest také povinen jedného každého oznámiti, o kterém gruntovně ví, že s užitkem Mocnářovým, aneb vlasti patřícími věcmi zle myslí; aneb škodlivé myšlenky pro obecné dobré zrazuje?
Jest. NB. Tudy se jak vojenský tak civilní lidé, z nižšího i z vyššího stavu, jakožto špehouni, zrádcové, rebelanti, vyrozumují.

15. Smí voják na obecném zboží aneb statku škodu činiti, aneb takovou činiti dopustiti?
Nikoliko. NB. Zde se také rozumí, že každý statek aneb zboží, nechť jest jeho stráží svěřené, neb ne, zachovávan býti musí. [5/6]

16. Jest voják povinen všeho neštěstí se vystříhati, kteréby i proti jeho vůli na všeobecném statku aneb zboží se státi, aneb uškoditi mohlo?
Jest. NB. Zde se rozumí, každému nešťastnému pomahati, do vody padnoucímu, vyvrácenému vozy, zasaté pole chrániti. – Škoda z kouření tabáku, aneb s světlem.

17. Co jest dokonalý Bojovník jeho stavu povinen?
Pravé přičinení.

18. Na co svou pozornost vynaložiti musí?
Na vojenské cvičení, na exercírku, a manövryrování, skrze co dokonalým vojákem učiněn bývá.

19. Jest čtení a psaní vojákovi užitečné?
Jest.

20. Proč?
Poněvadž skrze tu umělost v stavu bývá, Rozkazy (Befehle) psáti, Rapporty dělati, a jiné spisebné vyřízení rozuměti, které jemu k jeho budoucímu povyšení jistý předek dáti mohou. [6/7]

21. Když Rekruta k dohlížení a prvnímu učení aneb cvičení dostane, jak s ním zacházeti má?
S láskou a povolností.

22. Jak tu důvěrnost, kterou představení k němu mají, přijímati má?
Toto sobě musí za čest pokládati.

23. Co má Vojáka k jeho dobrému činění napomínati?
Ctižádostivost.

24. Co má příčina býti, jeho schopnost k kterejkolvek šikovnosti: Kunštu, Řemeslu k užitku službě vynaložiti; všecky příležitosti k chvále vyhledávati, a sobě rozsouzený právo na vážnost a odplatu zejskati?
Ctižádostivost.

25. Jak má rozkazy od svých Představených v službě přijímati?
Každý rozkaz jemu svatý býti má.

26. Jest on povinen každý rozkaz bez prodlení vyplniti?
Jest.

27. Které případnosti zde výmínku činějí, co vyplniti povinen není?
Rozkazy, které proti přísahanej věrnosti směřují, a k očitej škodě služby by byly. [7/8]

28. Co jest poddaný v této příležitosti povinen činiti?
Takového nevěrného představeného oznámiti; a kdyby k obávání bylo, žeby prchnouti aneb utécti (dezerterovati) chtěl, jeho pevně zadržeti.

29. Mimo těchto jmenovaných příležitostech, jestli každému představenému poslušenství povinen, také kdyby se jemu tento příkaz nespravedlivý, a těžký zdál?
Jest.

30. Co jest jemu po vyplnění takových rozkazů dovoleno, kdyby jeho zdvořilé představování přijaté nebylo?
Jeho stížnost v pořádku služby přednésti.

31. K komu má Voják své útočiště bráti, když by on o něco prositi, se hlásiti, přednésti, aneb se na něčom stěžovati měl?
K svému představenému kaprálovi, i také kaprálovi od dna.

32. Když někam jde, aneb od někud přijde, u toho se hlásiti má?
Rovně u svého kaprála od zuků, a u toho od dna. [8/9]

33. Když ale kaprál jeho žádost vyplniti nemůže, co činí?
Tak se jeho žádost po pořádku až k Hejtmanovi přednese.

34. Kdyby pak i Hejtman žádost odepříti měl, smí žádati, aby jeho přednešení až k Regiments-Komando došlo?
Smí.

35. Co má obvzláštně v té příležitosti rozvážiti?
Aby ne svevolně a bez dostatečného gruntu vyšší Představený obtěžoval; a musí sobě obdržené vyjadření, aneb jemu udělenou žádost dobře rozmysliti.

36. Bylby trestán, když bez gruntu žaluje, a svévolně svou žalobu dále přednáší?
Ovšem.

37. Kdyby více vojáků něco přednésti měli, jak se zachovávati mají?
Jen dva ve jménu jejich ostatních kamarádů smějí jejich obtížení podle pořádku přednésti.

38. V nevyhnutedlné případnosti, kdyby na chlebě, penězích, montůře &c. časný nedostatek byl, co jest dělati? [9/10]
Voják nemá mrzutost ukazovati, aneb na zjevo dáti, nýbrž se s tím přesvědčením spokojiti, že se tomu nedostatku spomuže, a to, co se nedostávalo, vynahraženo bude.

39. Proč v takových příhodech mrzutost ukazovati nesmí?
Poněvadž bojovník zavázan jest, s dobrém i také zlé pro svou vlast snášeti.

40. Co tahnutího vojáka od netahnutého sedláka rozeznati má?
Statečnost, svobodné, nenucené, a rozumné chování.

41. Jak se on má proti jakemukolvek vojsku našemu, aneb sjednocenou (Alliirt) mocí zachovávati?
Musí s ními v jednotě živ býti.

42. Jak se má s obyvatelmi země zachovávati?
Služebně a líbě.

43. Jak proti cizím?
Zdvořile, a proti nikomu patřící vážnost nezanedbávati.

44. Jest voják povinen důvěrnost k svým představeným míti?
Ovšem. [10/11]

45. Zač svoje představený držeti má?
Za svoje dobře myslicí učitele, vůdce, a vyšší.

46. Jest povinen jich z té příčiny vážiti a ctíti?
Jest.

47. Smí o nich zle mluviti, aneb jich pomlouvati (rezonýren)?
Nesmí; neboťby nevděčné bylo, proti těmto, kteří jemu zajistě dobře myslejí, na takový způsob se odměnovati.

48. Jest povinen jejich naučení a výstavky dobromyslně přijímati?
Jest.

49. Jest povinen jemu vložený Arest přijímati?
Jest, ze vší poddanosti

50. Kdy má do Arestu vzatý voják prosit poslati, a koho?
V 24 hodinách, dva kamarády.

51. Má se po propuštění za obdržený trest poděkovati?
Má.

52. Jak má sprostý každého vyššího od Kaprála zhůru jmenovati?
Oni; kterémužto slovu Pane – a jeho Karaktér předsaditi má. [11/12]

53. Jak každého Kadéta jmenuje?
Oni.

54. Koho musí obvzláštně znáti se naučit?
Komandyrujícího Generála, Generála od Divizie, a od Brigády, pak všecky Štábský a vrchní Oficíry od Regimentu, obvzláštně ale ty od Kompanie.

55. Jest voják jen v službě svému představenému patřící vážnost a uctivost proukazovati povinen?
Ne jen ve službě, nýbrž také u každej příležitosti, i také v nejsvěřenějšim obchodu má jemu patřící vážnost a uctivost dáti.

56. Jest jen v Regimentu tuto čest svému představenému prokazovati povinen?
Ne jen v Regimentu, nýbrž všem vyšším od všech Regimentů, Korps, Branché, patří tato čest a předek.

57. Když voják před domem aneb pod dveřmi se vynachází, a některého vyššího spatří, co činí?
Nesmí se skrýti, nýbrž svobodně vystoupiti, a s mužilou statečností se ukázati. [12/13]

58. Co činí voják, když vyššího potká?
Udělá Front proti němu, smekne klobouk aneb čepicí s levou rukou s statečností, anebo sáhne k helmu neb čáko.

59. Jak se zachovává, když v jednej ruce něco nese, a druhou svobodnou má?
Tak Front neudělá, nýbrž klobouk smekne, aneb sáhne s prázdnou rukou k širmu od helmu neb čáko, a statečně mimo jde.

60. Když ale v obouch rukouch něco nese?
Tak jen mimo jde, a vyššímu do tváře se dívá.

61. Jak se zachovává samotný voják, když s Gewehrem jde, a vyššího potká?
On Front udělá, a Gewehr přitáhne.

62. Komu patří Front dělání vůbec?
Jenom Oficírům, a těm, kteří oficírské znamení nosejí, a sice jen na krátké oddálení.

63. Smí voják, když v glídu stojí, někoho pozdravovati (salutiren)?
Nesmí. [13/14]

64. Jak se Šildvách pozdravuje?
Rovně na ten způsob, jenže se Front dělati nepatří.

65. Smí voják v službě aneb jinda opilý býti?
Nesmí.

66. Čeho se má opatrně varovati?
Hraní o peníze, před darebnými ženskými, a před pokaženém tovaryšství.

67. K čemu ho přivádějí tyto ohyzdnosti?
K zameškání jeho povinnosti; jsou příčina, že s svým vyměřeným nevychází, rabujou jemu čest a zdraví, přivádějí ho k jiným hřichům, a uvalujou ho do neštěstí.

68. Jest voják povinen s svým traktamentem vycházeti?
Jest.

69. Co z něho všecko zaopatřiti má?
Denní jídlo v menáží, prádlo, a všecky k čistotě patřící vydání.

70. Jest mu dovoleno něco vypučiti, aneb jinému pučiti?
Ani jedno, ani druhé dovoleno není. [14/15]

71. Smí něco z zveřených jemu menážních peněz skořistovati?
Nesmí.

72. Není zavázaný každou příležitost k promrhání vystřihati?
Jest.

73. Proč pak?
Poněvadž jeho dobré na tom záleží.

74. Komu jest voják zachovávání jeho zdraví dlužen?
Sám sobě, svému Mocnáři, a vlasti, která jemu platí.

75. Které jsou prostředky jeho zdraví hájiti?
Čistota a zdrženlivost.

76. Co patří k čistotě pro jeho osobu?
Každodenně, obvzláštně ráno má usta o oči s čerstvou vodou čistiti, vlasi časati, ruky a také častěji nohy míti, nechty obřezovati, bradu holiti, a každý týdeň jedenkrát nejméně prádlo měniti.

77. Jest v letě koupání užitečné?
Jest; jen musí zahřitý člověk, než do koupele jde, vychladnutý býti. [15/16]

78. Smí do každé vody jít se koupati?
Ne, jen do této, která jemu od jeho představených ustanovená jest.

79. Jest jemu dovoleno, se samému koupati, bez oznámení?
Není; nýbrž musí se toto u větší společnosti, a pod očima představených státi.

80. Jak musí voda a grunt býti, kde se koupati má?
Grunt musí písečný, pevný, bez bahna, a bez nebezpečných hlubin býti.

81. Smí také ten nejlepší plavec přes vyměřený cíl, aneb do neznámé vody se vážiti?
Nesmí.

82. Smí voják v letě s holou hlavou v parném slunci ležeti?
Nesmí, pro slunečné píchání.

83. Když voják silně zahřitý jest, je mu dovoleno náhle se ochladiti, aneb náhle žižeň hasiti?
Není. [16/17]

84. Kterak se má voják zachovávati, když by při velkých mrazech do teplé světnice jíti měl?
Má se předně v netopeném stavení zdržovati, a kdyby něco odmrznutého měl, tak skrze tření sněhem, aneb studenou vodou nové živobytí do odmrznutého dílu dáti musí.

85. A když pak do teplé světnice vstoupí, smí hned k teplé peci se blížiti?
Nesmí.

86. Co patří k všeobecnému zdraví v kasárnách a v kvartýřech?
Čistota obvzláštně.

87. V čem pozustává čistota v kasárnách, aneb kvartýřech?
Aby každodenně prach a pavučiny vymetané byly; k tomu konci musejí lůžka častěji od stěn odstavené býti, štrozoky každodenně obracené, plachty a deky častěji vyvětřené a vyklopané, stoly a lavice nejméně jednouc v týdni myté býti.

88. Mají-li světnice častěji vykouřené a občerstvené býti?
Mají, s jalovcem, aneb s octovou párou. [17/18]

89. Na který způsob shnilé pověří z světnice oddálené býti má?
Skrze otvírání dveř a oken, jak v letě tak v zimě, přes nějaký čas.

90. Jest dovoleno v světnicích práti, aneb mokré pradlo věšeti?
Jedno ani druhé trpěti se nesmí.

91. Čeho se musí voják z jídel varovati?
Od nezralého ovoce, smradlavého masa, zelklých ryb, nevypečeného, aneb teplého chleba. &c.

92. Smí se v měděných nádobách vařiti, když pocínované nejsou?
Nesmí.

93. Jest doveleno octovati kyselost, aneb nasolené věci v pocínovaných nádobách schovávati?
Není.

94. Má se voják s druhým smíšeti, který nějakou nakažlivou nemoc, aneb prašinu má?
Nemá.

95. Co jest v té případnosti k činění?
Takový musí odloučen býti. [18/19]

96. A když okolostojičnosti odloučení nedovolují, co jest dělati?
Druzí musejí s takovým se vší opatrností zacházeti, aby nakaženi nebyli.

97. Co jest voják povinen činiti, když onemocní?
Nemoc jeho hnedky oznámiti má.

98. Smí nějakou nemoc s bázlivostí před špitálem tajiti?
Nesmí.

99. Proč nesmí?
Aby nemoc hned při její povstání hojená býti mohla.

100. Co má on, tejkajíce se špitála, rozvážiti?
Že špitál to místo jest, které starostlivost Mocnářová k jeho uzdravení ustanovila, a s potřebnými lékařemi, lékařstvím, potravou, i také s možnou pohodlností a opatrností zaopatřeno jest.

101. Kdyby mu v špitále něco scházelo, jak se zachovává?
Má při denní dohlížce aneb vizityrování dostatečnou příležitost, stížnost svou přednésti. [19/20]

102. Jest voják povinen starost míti, aby jeho mundur, zbraň, a municie v nejlepším stavě zachovávan byl?
Jest.

103. Smí z toho něco ztratiti, zastaviti, a nebo prodati?
Nesmí; nýbrž musí všecko tím způsobem v pořádku držeti, aby v každé hodině a v okamžení ve dne i v noci takovou potřebovati, a vyrukovati mohl.

104. Co jest povinen činiti, když na jeho mondůře něco rozpárané aneb roztrhané jest, anebo něco zašpiněné má?
Roztrhané aneb rozpárané musí sám spraviti, a špínu vyčistiti.

105. Jak má býti voják vůbec oblečený?
Vždycky čistý, a podle předpisu.

106. Smí mundůr s ostrým kartáčem česati?
Nesmí.

107. Jak jest při tomto se zachovávati?
Oné kusy, které za potřebu mají, musejí s otrubamy a křídou čistěné býti.

108. Jak má voják jeho střevíce v dobrém stavě držeti? [20/21]
Musí je denně měniti, čistě držeti, a častěji s neslanou mastí mazati, nikdy ale s takovým materiálem, který kůži tvrdí, že se láme a kazí.

109. Jak má voják železné věci v čistotě držeti?
Tyto musejí vždycky od rezu svobodné, a s mělným hameršlakem pucované býti.

110. Jak se s mosazem zacházeti má?
Takový se s tryplem pucuje.

111. S čím se kotly a kastroly čistějí?
S popelem.

112. Smí se Patria vnitř s hameršlakem tříti?
Nesmí; nýbrž někdy s pimzenšteinem třená, a obnovená býti má.

113. Má ostatně Gewehr vnitř a z venku, a obvzláštně cindloch vždycky čistý, a od rezu svobodný býti?
Má.

114. Má se lauf také po dýlce pucovati?
Má.

115. Jest dovoleno lauf s ladštokem palirovati? [21/22]
Není dovoleno, poněvadž to tůze škodlivé jest.

116. Aby zámek od gewehru v jeho dílech chodící, a od rezu svobodný držán byl, jak se s ním zacházeti má?
Musí častěji s olejem (Baumölem) obvlahován býti, též také všecky šroubky v kvintách, i také šaft.

117. Co se činí, když olej vthál?
Všecko se pak zase čistě otře.

118. Smí šaft škrábán, aneb v kroužek řezán býti, aby gewehr rezonance dával?
Nesmí.

119. Smí voják gewehr sám pro sebe rozložiti, aneb švancšroub výjmouti?
Nesmí; toto se musí před očima představených státi.

120. Smí se voják při pucování na lauf posaditi, aneb kvaltem jemu uškoditi?
Nesmí.

121. Smějí se šroubky přeměniti?
Nikdy.

122. Má býti zadní zámkový šroubek silně přitáhnutý?
Nemá. [22/23]

123. Proč ne?
Aby se kohoutka netejkal.

124. Jaká škoda z toho povstává?
Kohoutek bylby povolný aneb kejvající, a stratilby svou prutkost v odbijání.

125. Jak široký má křemen býti?
Ne širší, jak batria jest.

126. S čím má býti křemen okutý, a jak daleko?
S olovem, a sice tak daleko, jak daleko v kohoutku drží.

127. Když jest křemen přišroubovaný, smí se batrie tejkati?
Nesmí.

128. Když se gewehr spouští, jak a kam má křemen přijíti?
Do polovice batrie neb panvice.

129. A proč?
Aby oheň shromážděně na cindkraut padl.

130. Co má voják, po každé potřebě gewehru, a ním dělati?
Má ho s suknem čistě utříti, a chybující hned oznámiti. [23/24]

131. Jest voják povinen vždycky některé dobře vkuté křemeně při sobě míti, i také šparak a kugelcíher?
Jest.

132. Když pokažené patrony se předělávati mají, jak se to státi má?
Podle míry s tenkým a tvrdým papírem, tak jak předtím byly.

133. Jest voják povinen, o vlastnostech, pozustavajících dílech jeho zbraně a rystunku, o jejich rozložení, skládání, o směření a moci každého dílu, uplnou vědomost míti?
Jest.

134. Má voják ve všech možných příležitostech, když k lepšímu služby jest, volným se ukazovati, kdyby mu taky příčiny poručení směřující neznámé byly?
Ovšem, volně a poslušně.

135. Jest tedy potřebně, aby on svůj předpis a zachovávání věděl, a rozuměl?
Jest.

136. Když voják do Ferheru, Kriegs aneb Standrecht komandyrován jest, jak se vynajíti má?
V ustanoveném čase, a dokonale oblečený, aneb adjustyrovaný. [24/25]

137. Jak se tam má chovati?
Musí všecko z skrovnou pozorlivostí slyšeti.

138. Proč?
Aby každý omyl, nesrozumění s čistou pravdou dáti mohl.

139. S čím má u Kriegsrechtu zaopatřen býti?
S pečetí.

140. Co představuje voják u Kriegsrechtu?
Spravedlivého a tajného spolusoudce, který všecko dobře slyšeti a rozuměti musí.

141. Skrze co potvrzuje, že spravedlivým tajným spolusoudcem býti chce?
Skrze přísahu, kterou napřed složiti musí.

142. Kdyby nad připadajícími věcmi více vyjadření potřeboval, k komu se obrátí?
K Prezesovi;* a sice s uctivostí a zdvořilostí, který jemu vyjádření skrze Auditora dáti nechá.
(* Prezes neb předsedící jest nejvyšší Oficír při vojenském právu; ty ostatní se přísedící neb spolusoudcove nazývají, na latinsky Assesores) [25/26]

143. Co se stává v Kriegsrechtu, když všecko přednešeno jest?
Všechny přísedící odstoupnou.

144. Proč?
Aby přednešený ortel podle vyzdvížených důkazů a vypovědí, všech okolostojičností s právem srovnávati, a s svým kamarádem tejkající se provinění rozvážiti mohl.

145. Jest povinnost, Prezesovi a Auditorovi jeho myšlení s rozuměnitedlnými, a žádným způsobem dvojnásobnými slovmi přednésti, je podepsati, a pečeť přitisknouti?
Jest.

146. Smí se skrze (Partheiligkeit) – to jest: na straně areštantové býti – zatvrzelostí, aneb nezralou lítostí se podvésti nechati, proti jeho lepší vědomosti a svědomí votum neb hlas dáti?
Nesmí.

147. Kdyby pak s svým kamarádem, s kterým jeden hlas má, nad Ano – aneb Ne – srovnávati se nemohl, s čím musí spokojen býti?
Že votum neb hlas staršího kamaráda se příjme. [26/27]

148. Kdyby pak od ortela Auditorového obadva odstoupiti důležité příčiny měli, co činějí?
Musejí k jejich hlasu také jejich příčiny přiložiti.

149. Kdyby ale jejich hlas tůze proti právu byl, a Prezes s Auditorem skrze opakující vyjádření a naučení votyrující přesvědčiti by nemohl, co následuje?
Votum se, jak dáno jest, s předloženými příčinami napíše.

150. K čemu se spolusoudce skrze složenou přísahu více zavazuje?
K tajnosti, až k publicirování ortele.

151. Odstoupne-li se při Štandrechtu?
Ne.

152. Co se stane, když provinění delikventovo, a ty nad tím předepsané zřízení a článkové předčtené jsou?
Auditor udělí votum informativum* Prezesovi tajně.
(* Votum informativum jest předsevzaté myšlení Auditora podle nejskrovnějšiho smysli našich zřízení, které myšlený trest proti provinění ustanovuje.) [27/28]

153. Co následuje, když Prezes svědomitým přesvědčením své předsevzetí vzal?
On udělí jeho myšlení v tajnosti svému nejbližšímu spolusoudcovi, ten pak druhému, a tak dále až k Auditorovi.

154. Co Auditor na to činí?
Ten toto myšlení Prezesovi nazpátek oddá.

155. Proč?
Aby zvěděl, jestli votum, jak patří, obešlo.

156. Co Prezes na to řekne?
Kdo mého myšlení jest, nechť stranovou zbraň (Seitengewehr) táhne.

157. Co činějí spolusoudcové, když jejich myšlení s Prezesovým se srovnává?
Oficíři a podoficíři dobydou stranovou zbraň, gefrajtři a sprostý táhnou pajnet.

158. Když ale jeden neb druhý spolusoudce toho myšlení není, co činí?
Takový netáhne stranovou zbraň.

159. Co má voják dělati, když ho trefí na Brief-ordonanc jeho kamaráda oblezovati? [28/29]
Má všecky rozkazy, zachovávání, a vyřízení sobě odevzdati nechat.

160. Smí na Rittě při odnášení služebných psaní někde svévolně se zadržeti, aneb se opozditi?
Nesmí, pod nejostřejším trestem.

161. Jest povinen tyto papíry od mokra chrániti?
Jest.

162. Smí něco stratiti?
Nesmí, pod nejostřejším trestem.

163. Jak má to učiniti, aby nic nestratil, aneb aby mu nic nezmoklo?
Má spisy v čistej tanystře aneb v patrontaši schované nésti.

164. Smí se meškat, spisy odevzdati?
Nesmí, pod velkým trestem.

165. Když sprostý místo Gefrajtrové na ordonanci zastává, co jeho povinnost jest?
Jeho lidi v střízlivosti a v pořádku držeti, a k jejich povinnosti je vzbuzovati.

166. Jest každý voják povinen, takovému místo zastávajícímu poslušnost prokazovati?
Jest. [29/30]

167. Proč?
Poněvadž gruntovní vojenská regula jest, že v službě každý mladší staršímu, tak jako představenému, poddaný býti musí.

168. U té příležitosti, kde zapotřebí jest, mladšího staršímu předsaditi, co jest onému dlužen?
Nejskrovnějši poslušenství.

169. Proč?
Poněvadž taková poslušnost ne jeho osobě, nýbrž službě se prokazuje.

170. Kde vojsko v osadech leží, která jest povinnost nižšího, když vyšší tam přichází?
Musí se k takovému bez prodlení udati, a se jemu představiti.

171. Co jest každý voják povinen činiti, který do osady přijde, kde vojsko leží, a se tam přes 24 hodin zdržuje?
Musí se na patřící způsob u vyššího hlásiti.

172. Když Komendant od osady něco věřícího od něho žádá, co činí?
Tak jemu bez odporu spísebně se prokáže.

173. Když vojáka na vartu trefí, zač tu jemu svěřenou vartu držeti má? [30/31]
Za svatost; a má se za oko a ochranu naší vlasti držeti.

174. Co musí obvzláštně věděti, a sobě pevně k srdci vzíti?
Že na jednom šildvachu častěji jistota celé Armády, Koru, Troppi, aneb Osazení záleží.

175. Smí šildvach bez oblezování, svůj post neb místo opustiti?
Nesmí, pod nejostřejším trestem.

176. Kdyby šildvach oblezovati zapomenut byl, aneb kdyby ho nemoc připadla, jak se má zachovávati?
Volá nebo zrovna na vartu, nebo na nejbližšího šildvacha, který to jeho postu ohlásí.

177. Jest dovoleno na vartě spáti, nebo se opíti?
Není, pod nejostřejším trestem.

178. Smí se na šildvachu tabák kouřiti, jisti, neb píti?
Nesmí, musí předně oblezován býti.

179. Smí šildvach trpěti, aby k němu někdo blízko přistoupit?
Nesmí. [31/32]

180. Jest jemu dovoleno, od kohokolvěk, jen to nejmenší za dar přijati?
Není.

181. Co jest v tom pádu činiti?
Šildvach má dávajícímu oznámiti, aby ten dar na zem položil; a smí takový teprv po oblezování k sobě vzíti.

182. Smí se šildvach s někým do rozprávky dáti?
Nesmí.

183. Jak se zachovává v té případnosti?
Všecko na vartu odkáže.

184. Jak se proti představeným zachovává?
Takovým v krátce, a v zdvořilosti odpoví.

185. Smí Šildvach svůj Gewehr odložiti?
Nesmí.

186. Jest dovoleno, aby svůj Gewehr svojemu Obrštovi, neb komukolvěk dal?
Není, pod největším trestem.

187. Může se od někoho bez Gewehru oblezovati nechat?
Nemůže. [32/33]

188. Smí bez nabití, a bez Municie na svůj post táhnouti, aneb propr na Gewehru nechati?
Nesmí, krom kdyby něco jinšího rozkázano bylo.

189. Od koho má šildvach rozkazy přijímati?
Od žádného jiného, jen od varty komendanta.

190. Smí šildvach bez Ausführa oblezován býti?
Nesmí.

191. Kdyžby ale Gefrajter sám od varty komendant byl, jak se zachovává?
Musí svěřeného sprostého zaváděti nechat.

192. Jak odevzdání postu se státi má?
Velmi bedlivě, se všemi rozkazmi a napomenutím.

193. Smí se odevzdání při oblezování hlasitě státi?
Jen tak hlasitě, aby Ausführer a šildvach slyšel.

194. Jak se mají při odevzdání hlavy držeti?
Zrovna, a se k sobě nezhylovati. [33/34]

195. Jak se šildvach zachovává, když se oblezung blíží?
Musí se na to místo postaviti, na které zaveden byl, a Gewehr přitáhnouti.

196. Kdy smí nový šildvach, v tom jemu vyměřeném okrlšku se procházeti?
Když se oblezunk na devět kroku oddálil.

197. Jest regula vyměřený okrlšek zachovávati, v kterém se šildvach procházeti má?
Jest.

198. Smí přes vyměřený okrlšek vycházeti?
Nesmí.

199. Jak se šildvach v kostele na postu zachovává?
Stojí s Gewehrem beim Fuß.

200. Klekne k modlení, když kostelní ceremonie to s sebou přinášejí?
Klekne.

201. Co šildvach činí, když Trupy, Procesia, velebná Svátost, aneb nějaký vyšší mimo jde?
Má se na své místo udati, kde zaveden jest, a musí tam patřící čest dělati. [34/35]

202. Co se zde obvzláště pozoruje?
Aby šildvach při pasirování Trupy, velebnej Svátosti, aneb Vyššímu, kterému patří, prezentyroval.

203. Jak se zachovávají šildvachové, kteří bez Gewehru stojejí?
Udají se s statečností na to místo, kde zavedeni jsou.

204. Kdyby ale šildvach před Gewehrem stál, jak se zachovává?
Před velebnou Svátosti, před Prozesí, před Vojskem, a před každým vyšším od Staabs-oficírů zhůru, volá s tím slovem: Gewehr heraus! do Gewehru!

205. Když Vyšší kejvá, aneb s žádným kordem, neb šablou zaopatřen není, co jest šildvach v tom pádu povinen činiti?
Do Gewehru nevolá.

206. Co ale předce šildvach povinen jest činiti, když vyšší od Staabského oficíra zhůru kejvá, a s kordem neb šablou zaopatřen jest?
Takovému prezentýruje. [35/36]

207. Kdyby ale vyšší, kterému prezentyrování patří, žádnou stranovou zbraň neměl?
Tak Gewehr na tom místě, kde zaveden jest, přitáhne.

208. Jak dlouho má ctiproukazování trvati?
Jenom ve dne, a sice od Tagwachu až k Retretu neb cappenštreich.

209. Jsou šildvachové povinni před nepřítelem někomu čest proukazovati?
Nejsou, a nesmějí.

210. Nač před nepřítelem pozornost vynaložiti mají?
Z kterej příčiny šildvach vystaven jest; na nepřítele a jeho jednání obvzláštně pozorlivý býti.

211. Jest šildvachům dovoleno, jinší Front, jak ten proti nepřítelovi, ukazovati?
Žádným způsobem; nýbrž mají Front tam podržeti, kde jejich vystavení a pozorování potřebné jest.

212. Když prší, aneb špatný čas jest, jest dovoleno, aby šildvach pod k tomu konci ustanovenou střechu, neb do boudky (Šilderhaus) vstoupil?
Jest. [36/37]

213. Co ale při tom k pozorování má?
Má svou pozornost duplovaně vynaložiti.

214. Jak se má v tom pádu zachovávati, když vyšší mimo jde?
Má s přikrytým Gewehrem (verdekt) vystoupiti.

215. Kde dva šildvachové stojejí, jak se jeden proti druhému chovati má?
Musí se jeden podle druhého říditi, (richten) a spolem nerozprávěti.

216. Co mají, když sem a tam chodějí, k pozorování?
Mají se tak zachovávati, aby jejich pozornosti nic neprošlo.

217. Smí šildvach v jejich okrlšku nečistotu, křik, šromot, vaděnice, bitky, střílení neb blenklování, hořící fajky, oheň, aneb nezaopatřené světlo trpěti?
Nesmí.

218. Kde se nejméně blenklování neb střelba, tabák kouření, oheň, aneb nezaopatřené světlo trpěti smí?
Na mostech, u sena, slámy, kanonu, dříví, magacínu a municie. [37/38]

219. Smí šildvach obvzláštně svevolné poškození trpěti?
Nesmí.

220. Co v tom pádu činiti má, když jeho odkázání nic platné není, a když nějaký zběh aneb něco jiného podezřelého se by ukazovalo?
Samotný lidí má aretyrovati, aneb podle okolostojičností na vartu volati.

221. Smí Šnarpost někoho k Fahnam, neb k tomu jemu svěřenému zboží, aneb k Gewehrum připustiti?
Nesmí.

222. Ani lidí od varty?
I ty ne.

223. Není žádná případnost, která žádá, aby lidí od varty se připustili?
Jest, když jich služba k tomu volá.

224. Na co šildvachové, kteří před celtem, neb světnicí, aneb před domem stojejí, pozorovati mají?
Na vcházející a vycházející.

225. Kdy jest potřeba, svou pozornost zduplovati?
Když onen přítomný neb doma není, skrze toho varta vystavená jest. [38/39]

226. Má šildvach právo, vcházející a vycházející o jejich činění neb pohledávání se tázati?
Má.

227. Kdyby šildvach gruntovní podezřelost proti vcházejícím neb vycházejícím měl, co má činiti?
Podezřelého má zastaviti, a při oblezování ohlásiti.

228. Když oheň, aneb jiná důležitá případnost se přihodí, co šildvach činí, kdyby skrze vzdálení varty na ní volati nemohl?
V tej případnosti má do hůry vystřeliti, a podle okolostojičností třikrát oheň dáti.

229. Když šildvach v prachovně (Pulver-Magacin) pozoruje, že se nějaký prach rozsejpá, neb jiné nebezpečenství k obávání by bylo, co činiti má?
Má to hned ohlásiti.

230. Mají šildvachové, kteří na valoch stojejí, dopouštěti, aby někdo přes hradby (Gegitter) neb palisády přelézal?
Nikdy.

231. Když šildvachové podezřelých lidí na valoch natrefují, obvzláštně takových, keříby [39/40] šance (Werke) znamenati chtěli, co mají činiti?
Takových zadržeti, a na vartu volati.

232. Na co mají v nočním času obvzláštně pozorlivi býti?
Na příkopy (Graben) a kryté cesty (bedekten Weeg).

233. Jak se tam zachovávati mají?
Na všecko volati, a zadržeti.

234. A jak se zachovává, když žádná odpověď nenásleduje, obvzláštně před nepřítelem?
Bez všeho na to oheň dáti.

235. Když šildvach v noci někoho na blížce cítí, jak volá?
Halt wer da! Vezme Gewehr před sebe, aby k natáhnutí hotov byl.

236. Jak se dále zachovává po tém slovu: Halt wer da?
Ptá se ho o jeho stav a činění, a zachovává se s největší opatrností, obvzláštně před nepřítelem.

237. Když šildvach podezřelost nachází, co dělá? [40/41]
Aretyruje zastaveného, a volá na vartu, aneb ho zadrží u sebe, až oblezován jest, aby ho pak odevzdati mohl.

238. Když ale šildvach odpověd neobdrží, co dělá?
Jde s natáhnutým kohoutkem proti takovému, napomíná ho, že když odpověď následovati nebude, takového zaretyruje, a kdyby utécti chtěl, že po něm střelí.

239. Když zastavený žádanou odpověď dá, co dělá?
Tak k němu volá: Passirt, a nechá ho svou cestou jíti.

240. Dá-li pak zastavený znak, že hluchý, němý, bez rozumu, aneb blázen jest, nebo kdyby snad se špásovati chtěl, co pak činiti povinen jest?
Takového zaretyrovati, a jak skoro možně jest, svej vartě odevzdati.

241. Kdyby pak se zastavený šildvachovi zprotivil, neb utěkal, skrze co největší podezřelost obvzláštně před nepřítelem na sebe táhne?
V tej případnosti bez rozmyšlení oheň na takového dá. [41/42]

242. Když se na zavolání Halt wer da! Vizitírující Oficír neb Rond ohlásí, co má šildvach činiti?
Volá Gewehr heraus!

243. Kdyby pak Patrul byla?
Tak volá: Unteroficír neb Gefrajter heraus!

244. Když ale vzdálení od Unteroficírského postu volání do Gewehru nemožné činí? Co dělá šildvach?
Zachovává se jak proti každému samotnému zastavenému.

245. Když šildvach skrze odpověď ujištěn jest, co činí?
Volá: Rond neb Patrůl vorbei!

246. Když sprostý za Anmeldra jíti má, jak se zachovává v šiřím?
S šulderovaným Gewehrem jde.

247. Když Anmelder spisebné Raporty při sobě má, kam jich dáti má?
Pod řemen od Patrontašu, které jemu od toho, komu melduje, odebrané budou.

248. Co jest v obouch případnostech k činění, když meldung odložil, aneb se mu odebral? [42/43]
Prezentýruje; očekává v tom štelunku poručení vyššího, vezme pak šuldert, a udělá wendung kam ho jeho cesta vede, a odejde.

249. Jak se Anmelder zachovává, když v celtě, v světnici, aneb kdekolvěk, kde se meldung ne pod šiřím, dělá?
Vstoupne s Gewehrem in die Balance, a beim Fuß majícím Gewehrem na místě melduje.

250. Když jest meldung skončený, co činí Anmelder?
Vezme Gewehr do Balance bez ctiprokazování, udělá halb rechts, halb links, aneb rechts um, s tím pozorováním, že se rukou na patrontasch nesáhne.

251. Když sprostý Unteroficírovi melduje, jak se zachovává?
Melduje s šulderovaným Gewehrem beim Fuß, ústně neb spísebně, a neprezentýruje.

252. Komu patří při Anmeldování prezentyrování?
Samotně Oficírům. [43/44]

253. Kdy Anmelder neprezentýruje?
Když Oficír, kterému se melduje, bez Seitengewehru jest.

254. V kterej případnosti mají šildvachové, Vedety a Patrůle, i také Komando a Posty větší pozornost a opatrnost míti, jak v Garnizoně?
Před nepřítelem.

255. Když na Forpost duplovaný šildvachové neb Vedety vystavený jsou, jak se mají zachovávati, když se stříleti (blenkeln) začíná?
Nesmějí nikdy oba dva najednou střeliti, nýbrž jak jeden má nabitý, tak ten který přichystán jest, střílí.

256. Proč?
Aby jeden druhého chránil.

257. Proukazujou se na Forpostech uctivosti?
Žádnému.

258. Smí na Forpostech šildvach v špatném povětří se někam pod střechu aneb jinam skrýti?
Žádným způsobem, pod největším trestem. [44/45]

259. Proč?
Poněvadž by zaměstknáván byl, všecko skrovně prohlédnouti, slyšeti, a pozorovati.

260. Kdy začínají ty šildvachové, kterým rozkázáno jest, volati, a jak dlouho volají?
Od Retretu až do Tagwachu.

261. Jak volají?
Wer da Patrůl vorbei!

262. Jak často se volá?
Každou čtvrt hodiny.

263. Mají šildvachové na Valoch taky volati?
Mají.

264. Jak takové volání následuje?
Po pořádku, od prvního až k poslednímu šildvachovi, jeden za druhým.

265. Co má nejbližší šildvach dělati, u kterého se to volání opouští?
Toto má hned skrze ostatní šildvachy až k vartě ohlásiti.

266. Proč?
Aby se příčina pohledávati mohla.

267. Jsou rozprávky neb domluvy s nepřítelem dovolené?
Nejsou. [45/46]

268. Kdyby nepřátelští Parlamentéři* přišli, co se s nimi v jistej zdálce státi má?
Takový zadrženi býti musejí, a na Unteroficírský Post se volati musí.
(*Parlamentár jest rozvážlivý, řeči zběhlý, obvzláštně uspolehnoucí Oficír, který od nepřítele k nám, a od nás k nepříteli s ústným vyřízením, nebo mnoho záležícími spisami odeslán bývá.)

269. Kdyby vzdálenost veliká byla, co jest dělati, kde dva Vedety stojejí?
Jeden z nich musí s ohlášením k hlavnímu Postu odjíti.

270. Kdeby ale jeden šildvach aneb Vedet stál, jak se zachovává?
Volá na nejbližšího šildvacha aneb Vedetu, aby zatím jeho Post zaopatřil.

271. Co dělá šildvach aneb Vedet, který na ten způsob svůj Post zanechá?
On přivede Parlamentéra tak daleko, a v takovej vzdálenosti, kde na Unteroficírský Post se dovolati může.

272. Co se stane, když varta Parlamentéra příjme?
Potom se zase hned na svůj Post postaví. [46/47]

273. Kdyby ale žádný šildvach aneb Vedet na blížce nebyl, jak se má zachovávati?
V tej příležitosti svůj Post opustiti nesmí, nýbrž šildvach neb Vedet Parlamentéra až k oblezování zadrží, kdyby to spíše možné nebylo, jejímu Unteroficírskému Postu znát dáti.

274. S kolik osob smí tovaryštvo Parlamentérovo býti?
Na nejvíce z třech osob, a sice: Parlamentér, Trompeter neb Tambor, a ještě jedna osoba.

275. Kdyby jich více přišlo, co jest dělati?
Takový musejí nazpátek odkázáni býti.

276. Jaká opatrnost jest potřebná, když nepřátelští Dezertéři přicházejí?
Když takový na koněch jdou, musejí slézti, a jejich zbraň složiti; Pěšák (Infanterist) ale jenom svou zbraň odloží.

277. Jsou šildvachové neb Vetety povinni, když něco nepřátelského pozorují, sto hned oznámiti?
Jsou, bez prodlení. [47/48]

278. Kdyby ale na šildvacha aneb Vedetu znenadání nepřítel přišel, co má dělati?
Má se pod ustavičným šromotem a střelbou na zad táhnouti.

279. Mají se šildvachové neb Vedety zrovna k jejich Postům na zad táhnouti.
Nikoli; nýbrž, když možné jest, stranou.

280. Proč?
Aby Post aneb Piket času více měl, se přichystati.

281. Když voják na Sauvgardě^*) komandyrován jest, v čem se má dobře přítomným držeti?
On myslet musí, že k ochraně tému, jemu svěřenému Postu, vystaven jest.
(* Sauvgard jest Varta bezpečnosti neb ochrany, kterou nepřítel rešpektýruje; jináče taky: Salva Gvardia.)

282. Jaké chování se po něm žádá proti obyvatelům na Souvegardě?
Líbezné, služebné, nad neštěstím díl majícím.

283. Proč?
Aby sobě důvěrnost zejskal, že před vším kvaltováním chráněni jsou. [48/49]

284. Smí sobě Souvegard jen to nejmenší dovoliti, coby proti jeho povinnosti aneb pořádku změřovalo?
Nesmí.

285. Kdyby Souvegard rozkaz měl, svůj post před příchodem nepřítele neopouštěti, co činí?
Tak musí až k příchodu nepřítele obvzláštně pilnost vynaložiti, jeho povinnosti s stálostí vyplniti, nepřítele s opatrností očekávati, a ho s vojenskou statečností příjmouti.

286. Jak se zachovává představený od Souvegardy, kdyby také jen sprostý byl?
Jde přicházejícímu Avantgard komendantovi od nepřítele naproti.

287. Co u něho dělá?
Ohlásí jemu příčinu jeho vystavení, odevzdá list ujištění (Sicherheitsbrief) a vyprosí sobě jisté vyprovození k svému vojsku.

288. Má se Souvegard, co nejspíš možné jest, k svému vojsku navrátiti?
Má.

289. Jest někomu dovoleno, na maršu aneb komando bez dovolení se oddalovati?
Není. [49/50]

290. A když dovolení obdrží, jak se zachovávati má?
Gewehr svému vedlejšímu kamarádovi odevzdá.

291. Když v nočním času na blížce nepřítela se maršíruje, nebo se reterýruje, smí někdo spáti?
Nesmí.

292. Co jest povinen činiti?
Musí všecko vynaložiti, aby nedřímal.

293. Jest v takových příležitostech dovoleno tabák kouřiti, aneb oheň křesati?
Není, když se dovolení k tomu neudělí.

294. Když voják do nepřátelské příležitost přijde, nač sobě má obvzláštně spomenouti?
Na jeho čest, na jeho povolání, aby jakožto dokonalý bojovník svou povinnost vykonával?

295. Co zde musí z vší jeho síly činiti?
Aby nepřítela na srdnatosti převyšoval, jej ubil a přemohl, a vůbec svou povinnost konal.

296. Jest lehko plezirovaný povinen, po zavázání rány, hned zas do svého glidu jíti?
Jest. [50/51]

297. Smí voják pod jakou jinší příčinou, krom při obdrženej plezůře, svévolně se z bitky oddáliti?
Nesmí, pod ztraceném živobytí.

298. Co musí rozvážiti?
Musí sobě přítomně držeti, že takový bázlivý a zaopovrželý člověk, nechť z nedovolenej příčiny, aneb aby pajtův nabyl, se oddálil, na místě od svých představených poražen, anebo probodnut býti má.

299. Co má k očekávání, který lekavé a bázlivé řeči slyšet nechá, aneb se komandě zprotiví?
Takový na místě od svých představených probodnut býti má.

300. Na co jest voják povinen před nepřítelem svou plnou pozornost vynaložiti?
Na komando a rozkazy svých představených.

301. Jak má takové vyplniti?
Čerstvo, bez rozmejšlení, a na nejskrovnějši.

302. Jest jemu dovoleno, při šlisovaném bojování od svého Nebenmann a Formann se rozloučiti?
Není. [51/52]

303. Proč?
Poněvadž jen spojená síla jak v malém, tak v velkém, k vítězství vede.

304. Jak se zachovává, když v největší zmišenej, neb rukovej bitce se nachází?
V tej případnosti patří ucho na komando, na rozkaz Oficíruv, a na znamení bubna.

305. Smí rozkazy rozmejšleti, které obdrží?
Nesmí, musí hnedky poslechnouti.

306. Smí skrze přenáhlení, a skrze nerozváženou dychtivost se přemocti nechat; které jednání jeho kamarády do nebezpečenství uvádí?
Nesmí.

307. Proč?
Aby ne z nenadání prutko přichodící nepřítelské nápomocní vojsko jich jednoho po druhým bez svazku nepřemohlo.

308. Co musí voják mimo důvěrnosti k svým Oficírům proukazovati?
Jim se ve všech příležitostech přičiniti.

309. Musí jemu zachování jeho představených drahé býti, a k srdci jíti?
Musí. [52/53]

310. Jest povinen jich chrániti a obraňovati?
Jest.

311. Z kterej příčiny?
Aby jim možnost ulehčená byla, nepřátelské předsevzetí rozvážiti, a jejich vojsko hnouti, a říditi.

312. Nechá se jen nějaká příležitost mysliti, v kterej poddanýmu dovoleno jest, svého představeného opustiti?
Ne; této případnosti není.

313. Proč ne?
Poněvadž chvála celej Trupy, skrze takové jednání, k ohavnej hanebnosti přivádí.

314. Nečasto se stává, že nebo skrze vlastní vinnu, nebo skrze jakýkolvěk nepřívětivý případ, taky nejlepší Trupa do nepořádku přichází, jak se jest v takovej obvzláštní případnosti zachovati?
Právě toto jest to okamžení, kde udatnému, stálému Abtheilunku příležitost k vyznamenání kejvá, když v takovej rozsouditedlnej chvíli srdnatost nestrati, aneb se od zmatání zmámiti nedá. [53/54]

315. Co jest takový Abtheilung povinen činiti?
S pořádkem a stálostí napřed jíti.

316. Proč?
Aby toho s dychtivostí následujícího nepřítele, který na to nemyslí, skrze náhlé atakyrování přemohl.

317. Co za cíl se skrze to dosáhne?
Ty v nepořádku pozustávající Trupy dosáhnou skrze to čas k shromáždění, obdržujou to ztracené zasejc, a zasluhujou sobě obvzláštní pochvalu.

318. Když trupa z nenadání do nepořádku uvedená bývá, co každý činiti má?
Se na Fergatterung v okamžení shromážditi (ralliren).

319. Má voják to samo při Avand- neb Ariergardě, neb flankyrování dělati?
Má bez meškání pod nejtěžším trestem, danému znamení uposlechnouti.

320. Smí se s zajatým zle zacházeti?
Nesmí.

321. Proč ne?
Poněvadž to hanebně a nelidsky jest, na nebránějícím sobě svou zlost ochladiti. [54/55]

322. Když voják do zajetí se dostane, nač sobě vzpomenouti má?
Na složenou přísahu, která ho zavazuje svému Mocnářovi věrným zůstati.

323. Smí něco zraditi, co k sobě jest, aneb se k lepšímu nepřítelovému potřebovat nechati, anebo cizí služby přijímati?
Nesmí.

324. Na co se může takový uspolehnouti?
Že, jak skoro možné bude, o jeho potřeby (Verpflegung), mundůr a ranzionyrování se starati bude.

325. Co jest posledně všeobecní Regula v takových případnostech, kde představený z kterejkolvěk šarže se nedostává?
Že jeho místo skrze toho, který po něm v rangu neb šarži přijde, obsazené býti má.

326. A kdyby sprostý byl, má se to též státi?
Má, když před tím jinší ustanoven není, to aneb jiné místo doladiti. [55/56]

§. 2. Pro Gefrajtra

1. Otázka. Kdo jest první představený sprostého?
Odpověd. Gefrajter.

2. V čem pozustává jeho povinnost v cuku, neb kaprálšaftu?
V držení pořádku.

3. Jest povinen kaprálovi ve všem k ruce býti?
Jest.

4. Jest jeho věc, kaprálové místo a službu zastávati, když onen přítomný není?
Jest, s vší pilností.

5. Aby službu kaprálovou zastávati mohl, co především věděti musí?
Předevšem povinnosti sprostého, pak kaprála. [56/57]

6. Který jest nejjistější prostředek, poddaného k nejskrovnějšimu vyplnění jeho povinností přiváděti?
Příklad, svůj předpis a svou povinnost na nejskrovnějši vyplňovati, které s svým poddaným společně má.

7. Které vlastnosti má Gefrajter míti?
Obvzláštně dobré, a nehanitedlné zachovávání, šikovnost v čtení a psaní, a dokonalou vědomost všech služebných povinností.

8. Co Gefrajtra obvzláštně vyznačívá?
Umělost šikovného učitele (Abrichter) v exercírce.

9. Když takové vlastnosti má, co má k očekávání?
Povýšení.

10. Jak daleko se zachovávání sprostého, též Gefrajtra tejkají?
Podle okolostojičností, jak daleko tyto jeho povinnosti obsahují.

11. Jsou též všecky vyšší šarže zavázany, zachovávání, které sprostému předepsané jsou, držeti?
Jsou, jak daleko se jich tejkají.

12. Co musí každý představený věděti?
Povinnosti jeho poddaných. [57/58]

13. Proč?
Aby ten díl, který se ho tejká, ne jen sám vyplniti mohl, nýbrž taky jeho poddaný k vyplnění jejich povinností přidržovati v stavu byl.

14. Jak jmenuje Gefrajtr sprostého?
Vy.

15. Jak sprostý Gefrajtra jmenuje?
On.

16. Jak Gefrajtr každého vyššího jmenuje?
Oni, s předsazením toho slova: Pane, a jeho karaktéru.

17. Jak se má Gefrajtr zachovávati, když na Ordonanc se vystaví?
Jak sprostý, který na takovém místě za Gefrajtra stojí.

18. Smí Gefrajtr z těch menážních peněz, které v rukouch má, něco k svému užitku udati?
Nesmí, pod těžkým trestem.

19. V čem pozustává – tejkajíce se jeho hospodářství – jeho obvzláštní povinnost?
Aby všecko k lepšímu menáži vynaložil. [58/59]

20. Na co má obvzláštně pozorlivý býti, tejkajíce se jídla?
Aby každodenně maso a cugemis v dobrej pozustalosti se nakoupilo a vařilo.

21. Smí se na tom zhlídnouti, kdyby více, ale nezdravou potravu, koupiti mohl?
Nesmí.

22. Má on starost míti, aby ty lidi, kteří v službě stojejí, jejich jídlo obdrželi?
Má.

23. Jak se má při cvičení (Abrichten) rekrutův zachovávati?
Podle slovného smyslu (Reglementu).

24. Co více, mimo cvičení svého poddaného, viděti má?
Musí svou starost a pozorlivost vynaložiti, aby jejich činění a obchod vyzvěděl.

25. Proč?
Aby k dokonalej vědomosti jejich zlých a dobrých náklonností došel. [59/60]

26. V čem pozustávají obvzláštní služby Gefrajtrové?
V zavádění šildvachu, ohlašování (Anmelden), v provázení velebnej Svátosti, v vedení areštantů, a patrolirování.

27. Jak Gefrajtr Gewehr nosí ve všech těch příležitostech?
V pravej ruce (im rechten Arm).

28. Když Gefrajter při zavádění šildvachů oblezující lidi spořádá, jak se zachovává?
On postaví toho, který na první post přijde, na pravé křídlo (Flügel), a tak jeden vedle druhého do jednoho řadu (Glied).

29. Co má před odjitím k pozorování?
Musí se přesvědčiti, že všecko pospolu, dobře oblečené (adjustirt) a střízlivé jest.

30. Co potom činí?
Rechts um, a odmašíruje.

31. Když ale první zavádění (Ausführung) jest, kdos ním jde?
Gefrajter od starej varty, který též všecko komandyruje. [60/61]

32. Jak se starý gefrajter vedle nového postaví, jak dlouho tvář (Front) proti lidem mají?
Na levou stranu od něho, aby když Rechts um udělá, na pravou stranu přišel.

33. Jak mají Gefrajtři k novému Postu přimaršírovati?
Ablósung se na levej straně k šildvachovi postaví.

34. Co Gefrajtři pro jejich osobu činějí?
Jak se šildvachové postavějí, udělají Rechts um.

35. Co tedy k pozorování mají?
Aby šildvachovi všecky vyřízení a rozkazy, jak se patří, odevzdány byli?

36. Smí Gefrajter dopustiti, aby, mimo představených, někdo poslouchal, co sobě šildvachové odevzdávají?
Nesmí.

37. Co se stane po odevzdání?
Gefrajter nechá prezentyrovati, a pak šuldert vzíti.

38. Má to prezentyrování skrze nový i starý šildvach, jakož i ty, kteří na druhé posty patřejí, se státi?
Má. [61/62]

39. Jak se zachovává oblezovaný šildvach, když šuldert vzal, který na šnarpostě stojí?
Udělá Rechts um, a stoupne na zad k Gewehrům, položí neb postaví jej na své místo.

40. Jak se ten šildvach zachovává, který na šnarpostu nestojí, a již po odevzdání šuldert vzal?
Stoupne okolo těch druhých po zadku na levé křídlo (Flügel).

41. Co dělají Gefrajtři, když se to všecko stalo?
Rechts um, a odmaršírují.

42. Jak se šildvachové zachovávají, kde dva šildvachové spolu stojejí?
Nechají nové šildvachy mezi starý se postaviti, a kdeby dosti placu nebylo, proti sobě tak blízko, aby jeden od druhého všecko slyšeti, a odevzdati mohl.

43. Kde se Gefrajter postaví?
On zůstane v prostředku mezi oboumi státi.

44. Na co musí Gefrajter při každým šildvachu obvzláštně hleděti? [62/63]
Jestli všecko v pořádku, a nic podezřelého, aneb jiné znamení k dezercii se nezjevuje.

45. Když pak všecky posty oblezovaný jsou, jak se Gefrajter s svými lidmi zachovává?
Jde s nimi na svou vartu, nechá Gewehr postaviti, neb položiti, a dá komendantovi od varty Raport.

46. Kde Gefrajter sám komendant varty jest, jak se ten, tejkajíce se Raportu a Meldunku, zachovává?
On nechá všecko, co kolvěk se přihodí, tému postu meldovati, kde mu poručeno jest.

47. Má při vystavování šildvachu ta opatrnost pozorovaná býti, aby svěřený s nesvěřenými lidmi se smíšeli?
Má.

48. Co tedy jeho starost býti musí?
Aby nesvěřeni, co možného jest, pod oči přišli, a bez potřeby ne tam, kde příležitost k dezercii lehká jest, postaveny byli.

49. Jest Gefrajter povinen se starati, aby při opakujícím oblezování nesvěření ne vždycky na jeden post přišli? [63/64]
Jest; on musí, co možného jest, jejich posty proměniti, a na to mysliti, aby častěji znenadání vizityrováni byli.

50. Jak se Gefrajter vůbec při Anmeldování zachovává?
Podle předpisu sprostého.

51. Když Gefrajter velebnou Svátost sprovoditi má, jak se to stane?
To se ještě s třemi mužmi stane, kteří Gewehr šuldert mají, a z nich dva po straně, a jeden po zadu, Gefrajter ale napřed jde, a tak velebnou Svátost sprovádí.

52. Co činí sprovodějící, když před dům nemocného přijdou?
Očekávají kněze, jej zas spátkem sprovozují, a když požehnání dává, tak k modlení kleknou.

53. Když Gefrajter areštanty eskortyruje, jak se vésti mají?
Vezme areštanty do prostředku, nechá jednoho muže, na kterého se uspolehnouti može, napřed jíti, on ale šlisuje eškortu. [64/65]

54. V kterých místech musí Gefrajter svou pozornost zduplovati, když areštanty vede?
V takových místech, kdeby areštant lechčejic prchnouti mohl.

55. Jaká pozornost jest v noci potřebná, když arestant v stavení jest?
Musí šildvacha do světnice postaviti, světlo hořet nechati, všecky východy zaopatřiti, areštanty vizityrovati, a jim žádné nebezpečnhé náčiny v rukouch nechati.

56. Kdyžby ale areštant po svej potřebě na stranu jíti chtěl, co musí činiti?
Šildvach s ním jíti musí.

57. Má podle okolostojičností též celá varta v noci pozor dávati, a dohlížeti?
Ovšem.

58. Proukazuje se někomu jaká čest, když se areštanti vedou?
Ne, žádnému.

59. Když Gefrajter Patrůlu vede, na co nejvíc pozorovati má?
Aby šildvachy bděli, a nespali, a aby nic podezřelého mezi nimi neprošlo. [65/66]

60. Co činí uliční patrůla (Gassen Patrůl), když ponejprv po Retretě vychází?
Odkáže všechno domů, co v službě není, a od Feldvebla dolů, na ulici neb v hospodách natrefí.

61. Co má druhá uliční Patrůla činiti?
Taková má podle okolostojičností výše jmenovaný zadržeti, a na Hauptwach (hlavní vartu) vésti.

62. Jak má rvačky a nepořádek srovnávati?
S statečností.

63. Má Patrůla sama k rvačkám a nepořádkům příčinu dáti, a pijatykám přítomná býti?
Nesmí, pod těžkým trestem.

64. Smí arestyrovaného za peníze aneb z prosby propustiti?
Nesmí, pod těžkým trestem.

65. Co odpovídá patrolirující Gefrajter, když Halt wer da! Na něj se volá?
Odpoví: Patrůl.

66. A když jemu šildvach Patrůl vorbei odpoví, co dělá?
Tak svou cestou dále jde. [66/67]

67. Když skrze šnarpost zastaven jest, jak se zachovává?
Zůstane státi, a šnarpost volá Unteroficír neb Gefrajter heraus!

68. Jak dlouho se tu zdržuje?
Až jemu Unteroficír aneb Gefrajter naproti přijde, který s natáhnutým kohoutkem a vysoko držícím Gewehrem volá: avancirt, a Lozunk od něho žádá, s tím slovem: Lozunk her.

69. Jest patrulirující Gefrajter povinen, onému Lozunk dáti?
Jest.

70. Smí on s svou Patrůlou před odevzdáním Lozunku odjíti?
Nesmí, nýbrž nejprve odpraven býti musí.

71. Když dvě Patrůle se potkají, jak se odpravují?
Na výše jmenovaný způsob, jen s tím rozdílem, že tej Patrůly, která nejprve volá, Lozunk se dá.

72. Jak se s Rondem, tejkajíce se odpravování, zachovává, když takovou Patrůla potká? [67/68]
Patrůla jí Lozunk dáti musí.

73. Co jest Rond Patrůly povinen činiti, pro lepší bezpečnost?
Má ji znameno dáti s polním křikem, kterýž v zapísknutí, rukami udeření, a tak dále pozustávati může.

74. Kdyby pak cizí Patrůlu potkal, která pod jinším rozkazem stojí, o kterej se nadati může, že ji ten polní křik (Feldgeschrei) známý není, co se musí pro větší jistotu státi?
V tej případnosti musí se od tej cizí Patrůly Lozunk žádati.

75. Jak se Patrůla před nepřítelem zachovávati má?
Má její pozornost nanejvýš vynaložiti.

76. Jakou pozornost vynaložiti musí?
Každé křiby, každé přikryté položení neb místo, všecky stranové cesty a chodníky, kdekolvěkby se něco skrýti mohlo, aneb (Hinterhalt) by byl, napodobně všecky pahrbky, kopce, a doliny od Terainu přehledati, přešetřiti, a v tajnosti vyzvěděti musí. [68/69]

77. Jak se má Patrůl v noci ještě více zachovávati, aby všecko pozorovati a slyšeti mohla?
Nechá jednoho na zem lehnouti, aby poslouchati a slyšeti mohl, jestliby hřmot od koní neb podkov, aneb od vozův slyšel.

78. Kdyby pak Patrůla dolinu (Defile) les, dědiny neb osady projíti měla, jak se zachovává?
Má podle její síly nejprve skrze některé muže napřed, a po stranách prohledávat (rekognosciren) nechati.

79. Proč jest ta pozornost potřebná?
Aby do žádného Hinterhaltu, to jest: na skované nepřátelské vojsko nepadla.

80. Jak skoro Gefrajter něco nepřátelského, neb něco jiného znamenitého by cítil, co jest povinen činiti?
To má hned na místě skrze věrného muže svému představenému ohlásit nechati.

81. Jest zapotřebí, aby Gefrajter při navrácení od toho postu, od kterého vyslaný jest, zastaven byl?
Ovšem, pro bezpečnost. [69/70]

82. Když Patrůla v nebezpečenství jest, od nepřítela obejitá býti, co ji k činění zůstane?
Má jinší cestu k navracování vyhledávati.

83. Kdyby Patrůla roztrhnutá, aneb k našej straně hnaná neb tlačená byla, co má dělati?
Má hledět časně známost dáti, a skrze střelbu aneb blenklování, pozornost všech vystanovených vart alarmirovati, to jest; skrze hřmot vědomost dáti, že se nepřítel blíží.

84. ??? [70/71]

§. 3. Pro Tambora.

1. Otázka. Co musejí Tamboři za lidi býti?
Zmužilí a smělí lidi.

2. Co za vlastnosti musejí míti?
Smělost, udatnost, tak jak jinší dokonalý vojáci.

3. Co jest jejich povinnost?
Smělost vojákův na ty strany skrze znamení bubna přidávati, kdeby se nepřítelovi největší škoda učiniti mohla.

4. Co musejí za zachovalost míti, a v čem musí pozustávati?
Obvzláštně dobrou zachovalost, která v střízlivosti, a vyřízenosti záleží.

5. Jaké mají míti zdraví?
Velmi dobré, a k tomu silní býti musejí. [71/72]

6. Proč?
Aby obtížnosti jejich stavu s zdravým tělem tím lehčeji snášeti mohli, a tak aby se ve všech příležitostech dokonale na ně spolehnouti mohlo.

7. Podle jeho vlastností, které ve svém ustanovení míti musí, jak se s ním má zacházeti?
Jakožto s vyznačeným člověkem.

8. Jest on povinen na zachovávání svého bubna potřebnou starost vynaložiti?
Jest.

9. V čem se má obvzláštně cvičiti?
V předepsaném bubnování, podle učení Regiments-Tambora.

10. Jak se má Tambor zachovávati, když k provázení Parlamentera se vyšle, aneb s vyřízením k nepřítelovi se odešle?
Jeho chování musí rozumné býti.

11. Smí se do rozprávky, aneb na pitku u nepřítela dáti?
Nesmí, neboť on musí tajným býti.

12. Na co má samotně mysleti?
Na skrovné vyplnění svého vyřízení. [72/73]

13. Když něco prositi, se hlásiti, sobě stěžovati má, aneb když někam jde, odněkud přijde, areštem obložen, neb propuštěn jest; obvzláštně ve všech jinších vojenských způsobech a ctiproukazování představených, jak se zachovávati má?
Docela podle předpisu sprostého. [73/74]

§. 4. Pro Kaprála.

1. Otázka. Koho se zachovávající předpis Kaprálův ještě více tejče?
Vice-Kaprála, jak taky místozastávajícího (Stellvertretter).

2. Jaké chování musí ten Kaprál míti, který celému kaprálšaftu představen jest?
Dobré, a bez hany.

3. Co mu patří věděti a znáti?
Čísti a psáti, jakožto taky dostatečnou znalost služby, pak znalost rozličných zřízení, a exercírku.

4. Co jest jeho první a obvzláštní povinnost?
Jeho poddaný v pořádku držeti.

5. Co se k tomu žádá, aby svoje poddaný v pořádku udržeti mohl?
Aby sobě vzhlídnost a lásku skrze moudré jednání ve všech případnostech zejskal. [74/75]

6. Proč se od Kaprála takové vlastnosti žádají?
Poněvadž se nezřídka stává, že on, nedostávajíce se Oficíra, celý cuk pod jeho poručení obdrží.

7. Co jest povinen činiti, když se Feldvebel nedostává, byť by on nejstarším Kaprálem nebyl?
Jeho místo zastati.

8. Co mu tedy potřebno věděti?
Povinnosti Feldveblové – všecko obsahující.

9. Jak se má zachovávati, když s nějakým Abtheilunkem detaširován bývá?
Tak, aby jeho chování očekávajícé spokojení, došlo, které s právem od Muže, výš jmenovaných vlastností, žádati se může.

10. Jest dosti, když Rekruty cvičiti, obdržené rozkazy rozumí, a vydávati umí?
Není, on též musí dohlížeti, jestli všecko podle předpisu se vykonává.

11. Na co má hleděti, když Gefrajtři aneb vyvolení sprostí Rekruty cvičejí? [75/76]
Aby jim žádné chybné aneb omylné cvičení přednášené nebyli.

12. Má Kaprál svým poddaným v pořádku a čistotě na příklad býti?
Má.

13. Jak se v tom pádu proti svým poddaným zachovává?
On musí na to držeti, aby takový vždy čistě a pořádně oblečený neb adjustyrovaný byli, jejich zbraň a všecky povinnosti vyplňovali.

14. Jest dosti, když chyby poddaným v začátku v dobrotě zakazuje?
Není; on jest taky s ostrostí povinen, když dobrota platná není.

15. Jest Kaprál povinen, poddaným ten způsob ukazovati, a též prostředky na ruku dáti, jak jejich chyb se chrániti mají?
Jest.

16. Smí prošlé chyby poddaným předhazovati, aneb nepřízeň proti ním ukazovati, jich s tím slovem: Ty! neb s nadávajícím jménem, anebo s ubližujícími řečmi, nepatřícím okřiknoutím, a jiném těm podobném nectném jednáním podkati?
Nesmí. [76/77]

17. Smí bez rozkazu poddaného s hůlkou bíti?
Nesmí; on se musí docela od bití zdržovati.

18. Když voják trest zaslouží, jak se Kaprál zachovává?
On ho má zaretyrovati, a jeho provinění dále oznámiti.

19. Kdy jest Kaprálovi dovoleno samotně Muže bíti?
Před nepřítelem, když detaširován jest, může toho Muže, který se pořádku nepoddává, s hůlkou bíti, i též, podle okolostojičností, s ním ještě ostřejc zacházeti.

20. Které tresty jsou Kaprálovi dovolené, když detaširován jest?
Arrest v půtech nanejvíc osm a čtyřicet hodin na dlouho piatý.

21. Kdyby Muž ostřejší trest zasloužil, jak se má Kaprál zachovávati?
Má se k nejbližšímu Vojsku obrátiti.

22. Smí se Kaprál s opilým Mužem do spírání neb vadění dáti?
Nesmí, pod těžkým trestem. [77/78]

23. Co má s takovým činiti?
Má ho do areštu vzíti, a patřícím způsobem meldovati, aby po vystřízbění k trestu potahován byl.

24. Má Kaprál právo, aneb jest jeho povinnost, tak jak každého představeného, chyby poddaných napomínati, a jim jich zakázati?
Má.

25. Smí tyto výstavky s sníženosti před cizíma, aneb v přítomnosti vyššího představeného se státi?
Nesmí.

26. Má Kaprál v tej případnosti se zdvořilým proukazovati?
Má; a má všecko křiklavé a zaopovržené na stranu dáti.

27. Proč?
Poněvadž skrze to nenávist poddaných na sebe přitahuje.

28. Jest Korporálovi dovoleno, s svými poddanými sprostným se dělati, s nimi hráti, píti, peníze od nich vypoučeti?
Není. [78/79]

29. Proč ne?
Poněvadž mu to váženost odbírá, a potřebný Rešpekt zničí.

30. Co musí gruntem Kaprál býti?
Dokonalý voják, dokonalý, a jak náleží, představený.

31. Když z jeho kaprálšaftu lidí do služby přijdou, co činí?
Má jich vizityrovati, jestli všecko na jejich mundůře a rystunku v dobrém stavu jest.

32. Co činiti povinen jest, když z služby přijdou?
To samé.

33. Našelby při navrácení svých lidí nějaké věci, které sám pro sebe spořádati nemůže, co činí?
Takové má hned podle pořádku ohlásiti.

34. Co jest ze vší síly se vyzvěděti povinen?
Musí svou sílu vynaložiti, aby zlé a dobré vlastnosti svých lidí poznal, jejich náchylnost, nectností a náklonností k zlému vyzvěděl. [79/80]

35. K čemu mu ta vědomost slouží?
Aby zlým případnostem zavčasu předešel.

36. Na čem jeho pozorování záleží, aby tuto vědomost dosáhl?
Na takovej pozornosti, která ne zlé myslící nedověřování vzbuzuje, a žádnou hněvivost neprozrazuje.

37. Kdyby Kaprál gruntovní podezřelost měl, že by se dezercia, aneb jiné darebenstvo státi mohlo, co činí?
Takového podezřelého nesmí z očí spustiti, jej vždy pozorovati, ale přece takovému nedůvěrnosti cítiti nechat nesmí.

38. Které příčiny proti poddaným podezřelost ukazují?
Když Muž při vyrukování, přes poručení, více z svých věcí při sobě má, z malého mundůru něco více obléká, dluhy dělá, s darebnýma osobami známost má, v službě mrzutý, aneb vůbec špatného chování jest.

39. Kdyby voják v nejmenším proti službě, neb proti představeným rezonyroval, proti svojím kamarádům, neb proti komukolvěk podezřelé řeči vedl, anebo jich docela k dezercii [80/81] namlouval, neb kdyby při něm mnoho peněz, neb jiné podezřelosti k krádeži vzbuzujícé věci se viděli, co jest činiti?
Takový musí bez prodlení do areštu vzatý, a patřícím způsobem meldován býti.

40. Když voják nemocný vyhlíží, co Kaprál činiti má?
Má se ho dobrým způsobem vyptávati, a ho napomínati, aby žádnou nemoc nezatajoval.

41. Najde-li Kaprál takového zadržujícího a k přiznání přivedenby byt nemohl, co činí?
Má takového ohlásiti, aby vizityrován byl, a podle se nacházející nemoci hojen býti mohl.

42. Jak často má Kaprál Feldveblovi Raport dávati?
Každý den ráno, a jak často se něco nového přitrefí.

43. Co obdrží Kaprál večer od Feldvebla?
Rozkazy.

44. Když Kaprál na Brief-Ordonanc vystaven jest, jak se má zachovávati, tejkajíce se těch lidí, kteří detaširovaný jsou, a od času k času k němu přicházejí?
Musí jim dohlídati, aby vždy dobře adjustyrovaný, a čistý byli, pak jestli [81/82] Armatůr a Rystunk v dobrém stavu se vynacházejí, a jestli jim na jinších potřebách nic neschází; ostatně jestli žádná nedbalost na ně nepadá, a jestli něco k zakázání neb k rozkázání jest.

45. Která opatrnost jest potřebná, aby mnohonásobné hledání Ordonancův se vymínělo?
Ty domy, kde Ordonanci jsou, s slaměnými věchtěmi poznamenaný býti mají.

46. Jsou ty slaměný věchtě ještě někde jinde potřebný?
Na křížných cestách rovně, aby Ordonanci cestu nezbloudili.

47. Co má Kaprál k pozorování, když se Ordonanc-Post oblezuje?
Má se u vrchnosti o zachování oblezovaných lidí vyzvěděti, a se starati, aby se žádné darebné ženské osoby s vojákami netahali.

48. Když Kaprál na Ordonanc k Štábskýmu Oficírovi neb k Generálovi trefí, jak se zachovávati má?
Musí na nejčistějši adjustyrován býti, se o obvzláštné zachování v oblezovaného [82/83] Kaprála, jak též v Adjutanta přeptati, a všecky vyřízení na vlas vyplniti.

49. Když Generál aneb Štábský Oficír, kterému následuje, se s někým do řeči dá, co má dělati?
Má na jistou vzdálku zůstati, ne ale na jeho řeči pozorovati.

50. Smí Kaprál bez vědomosti Feldveblovej někomu dovoliti, pro sebe někam jíti?
Nesmí, krom kdyžby detaširovaným Komendantem byl.

51. Kterou pozornost musí Kaprál míti, když detaširován jest, a vojákovi někam odejíti dovolí?
Musí rozvážiti, jestli ten Muž svěřený neb nezvěřený jest, obvzláštně ale se podle okolostojičností říditi.

52. Co má Kaprál při svém kaprálšaftu, na marších přes osady, křiby neb lesy, k činění?
On má svůj Abtheilung pod nejtěžším odpovídání v pořádku držeti, a svoje lidi nikdy po hromadě, neb rozprchnutý běhat nechati. [83/84]

53. Smí lidi samotný pro vodu s glídu pustiti?
Nesmí.

54. Proč ne?
Poněvadž lidi v pořádku se vésti musejí, když vodní nádoby pospolu jsou, a dovolení mají.

55. Jak se zachovává, kdyby Muž po svej potřebě vystoupiti musil?
Takovému jednoho sebou dá, na kterého se uspolehnouti může, a Arýrgard má tu starost, aby takový lidi k svým Abtheilunkum přišli.

56. Když Muž na marši onemocní, jak se Kaprál zachovává?
Musí ho skrze svěřeného Muže Arýrgardě odevzdati, a na cedulku jeho jméno, Kompagniu, a nemoc napsati, potom tu cedulku od cuku k cuku až k Komendantovi od Kolonye odeslati.

57. S čím musí Kaprál, krom svej Schreibtafle, ještě zaopatřen býti?
S pořádným Rangirungs-Komandirungs-Korporalschafts- a Kameradschafts-Liste. [84/85]

58. Kde se stává vyrukování, jak taky vydávání Befelu v Lagře?
Na formirující linii, vizityrování ale cugweis v Kompagnie-ulici.

59. Kde se to stane v Garnizoně?
Jedno jak druhé v kasárních a před kasárněmi, před kvartýrem Komendantovým, aneb kde rozkázano jest.

60. Když Kaprál někam jde, neb odněkud přijde, v koho se hlásí?
U Feldvebla, a když k Štábu přijde neb odchází, též u Regiments-Adjutanta.

61. Jak se má zachovávati, v jeho prosbě, žalobě, ctiprokazování, v areště, v Ferhéře, v Kriegs- a Standrechtu, v zavedení šildvachu, v anmeldování a patrůlirování?
Jak sprostý a Gefrajter, jak daleko se ho tejká.

62. Jak vysoká musí být kaprálová hůlka, a jak má pozustávati?
Musí až k poslednímu knoflíku od kabátu sáhnouti, a ne tlustší, jak Gewehr Kaliber býti, nesmí být okutá, ani důle suků míti. [85/86]

63. Jak Kaprál drží svou hůlku, když představeného potká, a na místě stojí?
S pravou rukou u bygla za řemen ji drží, a postaví ji zrovna s dolním koncem k špici od pravého střevíce z venku.

64. Jak se zachovává v chůzi s hůlkou?
Obejme hůlku s pravou rukou u bygla, a drží ji ze šika před sebou, s pozdním koncem k zemi nahnutou; krom toho ale ji nosí při všech vyrukování podle Adjustirungs-Norma na knoflíku zavěšenou.

65. Co má Kaprál za službu u Kompagnie?
On drží den (den Tag).

66. Kdy dává Feldveblovi ordinární Raport?
Po Tagwachu, před vydáním Befehlu, a po Retretě.

67. Kdy dává extra Raport?
Jak často něco nového se přihodí, jak ve dne tak v noci. [86/87]

68. Komu se všecky pilný, neb nemeškající Meldunky dávají?
Hejtmanovi.

69. Když muž onemocní, komu to Kaprál od dna ještě více meldovati má?
Führerovi, když k tomu ustanoven jest.

70. Kdy odevzdává Bataillons-Adjutantovi Raport?
Každý den ráno.

71. Co jest jeho povinnost, když pro Befehl se jde, a k Hejtmanovi se odnese, jak též u Raportu?
Následuje Feldveblovi.

72. Má lidi od Kompanie při každém vyrukování ferlezovati?
Má.

73. Jest on povinen, všecko, co do služby jde, neb z ní přijde, vizityrovati?
Jest.

74. Kdy musí dohlížeti, je-li všecko při ruce?
Po Tagwachu a po Retretě, a má meldunk dáti. [87/88]

75. Co jest hlavní povinnost Kaprálová před nepřítelem?
Aby svoje lidi na nejlepší pospolu a v pořádku držel, jim s vlastním dobrým příkladem předcházel, jich udatně proti nepřítelovi vedl, a kdyžby sám poručníkem byl, aby svoje lidi s vším rozumem řídil. [88/89]

O Gewehru a jeho dílech. V Otázkách a Odpovědích.

1. Otázka. Co jest Feuergewehr?
Odpověď. Jest način, s kterém pěšák (Infanterist) před nepřítelem bojuje.

2. Z čeho pozustává Gewehr vůbec?
Z laufu, na kterém Pajonet připraven jest, z šaftu, zámku, a z ládštoku.

3. Co jest lauf?
Lauf jest železná trouba, která důle s cintlochem zaopatřená jest.

4. K čemu jest lauf?
Aby ránu (Ladung) do něho dal.

5. Jest veskrz rovný v železy?
Není; on jest důle, kde se prach chytá, nejsilnějši, aby prachovou sílu vydržel. [89/90]

6. Jak se nazývá přední díl laufu?
Mindunk.

7. Jak se jmenuje durchmešer neb přeřez od mindunku?
Kaliber.

8. Když kulku do laufu dává, jak se nazývá to prázdné místo, které se mezi kulkou a laufem nachází?
Špýlraum.

9. Co jest cindloch?
Zindloch jest kulatá dírka na pravej straně skrze lauf.

10. K čemu slouží?
Aby svazek s Patriou a s Pulverkamerou, aneb Pulversakem měl.

11. Smí cindloch poškozený, aneb na nějaký způsob rozdálený býti?
Nesmí.

12. Proč ne?
Poněvadž skrze velký cindloch síla prachová se zmenší, a kulku nedaleko hnáti může.

13. Co jest na předním díle od laufu?
Péro (Feder), které Bajonet drží. [90/91]

14. Jak se to Péro jmenuje?
Bajonetfeder.

15. Jak vyhlíží lauf dole?
Má švancšroub, který pulversak v sobě drží.

16. Jak se ten dolní díl více jmenuje?
Štoßboden.

17. Jak musí švancšroub v laufu pasovati?
Dokonale dobře, a sice tak, aby ani větr, ani voda nepřetahovala.

18. Kolik kvintů neb šroubenkangů má švancšroub?
Šest, aneb osm.

19. K čemu má švancšroub na vrchu a na konci díru, a proč jest v Zapfen-Gewind?
Oboje z tej příčiny jest, aby lauf v šaftě pevno držely.

20. Jak se jmenuje ten šroubek, který z vrchu lauf pevno drži, a kde přechází?
Ten se jmenuje Kraicšroub, jde přes šaftholc a cingelblatel.

21. Jak se jmenuje ten šroubek, který capfen od švancšroubu k šaftu upevňuje? [91/92]
Horní (Obere) Gryfbýgelšroub, neb Kvadrátšroub.

22. S čím se lauf ještě více k šaftu upevňuje?
Skrze tři mosazný kroužky (Ringe).

23. Jak se jmenujou?
Přední, prostřední, a dolní kroužek (Ring), aneb vůbec Laufringe.

24. Které případnosti mohou způsobiti, že lauf puknouti může?
Přeložená rána (Ladung), neb když Ladung nepatřící přisazen jest.

25. Co jest šaft?
Šaft jest dřevo, v kterém lauf leží.

26. Jak šaft vyhlíží?
On jest na pozdíl vykroužený, aby lauf pevně pasoval, a má Nuth.

27. Jak se šaft rozděluje?
Do Forderšaft a Kolben.

28. K čemu jest Forderšaft?
Aby lauf v potřebě, i též, když zahřitý jest, držeti se mohl.

29. K čemu jest Kolben?
Aby Gewehr v měření a střílení k tváři přiložiti, a do ramena přitlačiti mohl. [92/93]

30. Jak Kolben vyhlíží?
Jest křivý.

31. Proč?
Aby oko měřicího lehčejc po zdýlce laufu přes mušku (Korn) vyvolený cíl vzíti mohl.

32. Jak se jmenuje ten díl na Kolben, kde křivý být začíná, a kde švancšroub upevněn jest?
Anšlag.

33. Který díl na Kolben se jmenuje Einšnitt?
Na tom místě, kde měřič při Anšlagování a střílení s pravou rukou Gewehr obejme.

34. Co se jmenuje Nuth?
Ta díra v šaftě, kde ladštok zaopatřený jest.

35. Co jest dolů na Kolben připraveno, aby se šaft neroztloukal?
Silná mosaz, která se Kolbenšuh nazývá.

36. Jak se tyto dva šroubky jmenují, který ten Kolbenšuh držejí?
Holcšrouben, aneb Kolbenšuhšrouben. [93/94]
NB. Aby je rozeznal, ten dolní se horizontální, a vrchní fertikální jmenuje.

37. Co jest v šaftě pod zámkem zapuštěné?
Cingel neb Abdruker s jeho Blatlem.

38. Co se zavazuje s Cinglem?
Gryffisel neb Šneller.

39. Skrze co Cingel od zavadzení se chrání?
Skrze Gryfbygel, který z mosazu jest.

40. Jak se tyto dva šroubky jmenují, které Gryfbygel k šaftu upevňují?
Obere a Untere Gryfbygelšroube.

41. Co jest na Gryfbyglu?
Malý Bygel s šroubkem pro Gewehrriemen.

42. Kolik Pér jest v šaftě zapuštěných?
Dvě.

43. Jak se jmenují?
Obere a Untere Ringfeder.

44. K čemu slouží?
Aby přední a dolní kroužku držely.

45. Co drží prostřední kroužku, aby dolů uhnout nemohla?
Představek, který v šaftě vyříznutý jest. [94/95]

46. Co jest na prostřední kroužce?
Malý Bygel s šroubem pro Gewehrriemen.

47. Skrze co se dolní kroužka na místě udržuje?
Skrze představek v šaftě.

48. Co jest na vrchní straně na první kroužce?
Fisírkorn, které se taky Flieg neb Mücke (muška) nazývá.

49. K čemu slouží Fisírkorn?
K měření, neb vyhledění rovnej Fisírlinie.

50. Jak se fisíruje?
Pravé oko měřicího bere cíl přes Anšlak po zdýlce laufu přes Fisírkorn.
NB. Při tom se levé oko zamže.

51. Co jest na dolní straně na první kroužce?
Trychtýř, do kterého se ladštok dává, a skovává.

52. S čím se ladštok pevno zadržuje?
Skrze malé péro v trychtýřu.

53. Co jest zámek (Schloß)?
Zámek jest věc, která z více dílův [95/96] kunštovně složená jest, a s křemeněm zaopatřený, oheň vzbuzuje.

54. K kerému konci jest ten oheň?
Aby cindkrout, to jest: na Patrii neb (Pfanně) podsypaný prach zapálil, a skrze cindloch do Pulverkamer oheň se udělil.

55. Jak se má býti zámek v šaftě upevněný, aby Patrie s cindlochem se spojila?
Skrovně, neb na vlas.

56. S čím se zámek k šaftě upevňuje?
Skrze Schloßblatt s dvouma šroubkami.

57. Jak se ty šroubky nazývají?
Vrchní a dolní (obere a untere) Schloßšraube.

58. Skrze co tyto dva šroubky přecházejí, a jak?
Přecházejí skrze mosazný Seitenplech, a skrze šaft, z levej strany k pravej.

59. Z jakých dílů pozustává zámek?
Z Schloßblatt, Patrie, Patridekel, Patrifeder, Hahn, Oberhahnšraube, ober a unter Kappendekel, které se Hahnenmaul nazývá, untere Hahnšroube, Nuß s jejím Kasten, Nußštangel, a Štangelfeder. [96/97]

60. Na čem jsou všecky dílové zámku upevněný?
Na Schloßblatt.

61. K čemu jest Patrie aneb Cindpfanne?
Aby prach na ní sypati mohl.

62. Na co jest Patriedekel?
Aby Pfanne (Panvicu) zavříti, a nasipaný prach (cindkrout) zachrániti mohl.

63. K čemu jest ten s ocele naložený Aufsatz na Patriedeklu?
Aby s přičiněním křemena oheň vzbudil, jak též k otvírání a zavírání.

64. Jak se ten šroubek jmenuje, který Patriedekel pevno drží?
Patriedekelšroube.

65. K kterému cíli a konci jest Patriefeder?
Aby Patriedekel hnalo, a prutkost síly dávalo.

66. K čemu slouží kohoutek (Hahn) s jeho vrchní Hahnšroube, s Kappendekel, a s dolní Hahnplatte, které se Hahnenmaul nazývá?
Aby křemen obchytěl, a jej s vrchní Hahnšroube upevniti mohl. [97/98]

67. K čemu jest ještě více ten vrchní Hahnšroub potřebný?
K natahování.

68. Jak daleko musí být křemen okutý?
Až na kraj od Hahnendekel s olovem.

69. Jak široký musí být křemen?
Nic širší jak Patria.

70. Smí se křemen při spouštění laufa dotejkati?
Nesmí.

71. Jak do Patrie padati musí?
Ne přes polovic Patrie.

72. K kterému cíli a konci jest dolní Hahnšroub?
Ten upevňuje spodní díl od kohoutka, a jest s Ořechem (Nuß) spojený.

73. Co za sílu má Šlagfeder?
Táhne a žene skrze ořech kohoutek.

74. Jest ořech (Nuß) s kohoutkem (Hahn) spojený, a sáhá-li na Šlagfeder?
Jest, skrze dolní Hahnšroube, a uvádí jak ořech tak kohoutek do pohnutí.

75. Skrze co se toto pohnutí stává?
Ořech má ve spodku dva zářezky, do kterých Nußštangel padá, a který skrze [98/99] Šneller, prostředkem jazýčka (Züngel), pohnutý bývá.

76. K čemu jsou tyto dva zářezky v ořechu?
První zadržuje kohoutek v pokoji, a druhý, když jest kohoutek natáhnutý, jej drží.

77. S kterými dílmi se zavazuje Griffüßl, aneb Šneller?
S jazýčkem (Züngel) aneb Abdruker.

78. Kdy natáhnutý kohoutek se spouští?
Když se na jazýček tlačí, a s Šnellerem Nußsštangle se dotkne.

79. Odkud pochází ta černá skůra na dílech od zámku?
Od zatvrzování (Härtung) v ohni.

80. K kterému cíli a konci jest ta černá skůra zámku?
Aby zámek od rezu zachovaný byl.

81. Smí ta skůra otřená býti?
Nesmí.

82. Smějí ty dva Šloßšrouby proměněný býti?
Nesmějí, poněvadž vrchní delší jest jak dolní. [99/100]

83. Jak má býti dolní Šloßšroub přitáhnutý?
Nikdy tak silno, aby se kohouta tejkal.

84. Proč ne?
Poněvadž se kohoutek okejvuje, a svou sílu ztratí.

85. Co jest Ladštok?
Jest cilindrová věc z ordinární ocele.

86. K čemu jest Ladštok?
Aby tu do laufu danou ránu (Ladung) dolů zduhnouti a přisaditi mohl.

87. Co jest na vrchu na Ladštoku?
Dírka s Gwintami.

88. K čemu ta dírka s Gwintami jest?
Aby Raumeisen- Schuß- neb Kugelzieher do ní zašroubovati mohl.

89. Jak vyhlíží Ladštok pod vrchním koncem v oblosti?
Má vyvýšený představek.

90. K čemu ten představek slouží?
Aby po zaopatření Ladštoka skrze to v trychtýřskej kroužce pozustávajícé Pérko onen pevně se držel. [100/101]

91. Co jest Pajonet?
Jest z dobré ocele zhotovená zbraň, v zdýlce osemnáct coulů přes Mindung od Gewehru.*
(* Tíha celého Infant Gewehru obsahuje 8 funtů 6 lotů. Kulka kalibrová má 1½ lotů. Prachu k nabíjení jest 2½ qvintlíka. Celá dílka od Gewehru a s Pajonetem jest 6½ střevíc.)

92. K čemu Pajonet slouží?
K píchání a štuchání.

93. Jak vyhlíží Pajonet?
Jest z obouch stran na způsob žebra připravený, a na konci špičatý.

94. Proč tak vyhlíží?
Aby potřebnou sílu k štuchání měl.

95. Jak vyhlíží Pajonet v dolu?
V dolů má Hülsu, na kterej představek se nachází.

96. Jak ten představek vyhlíží?
Na jednej straně stojí vejš, tratí se ale v okrouhlosti až do cela, a jest na vrchní straně rovný. [101/102]

97. K čemu jest tento představek?
Aby za něj skrze Pajonetfeder Pajonet pevno se držel.

Poznamenání.
98. K jakému cíli a konci jsou ty zařizky na vrchu na švancšroubě, a na laufu?
Aby skrze ně dokonalou spojenost obouch dílů poznal. [102/103]

Další Zachovávání při Tiraillerování neb Plenklování od sprostého Vojáka až pro Unteroficíra.

1. Otázka. Co jsou Plenkleři neb Tirailleři?
Odpověď. Samotní Vojáci, kteří rozstřikaně proti nepřítelovi bojují.

2. Odkud se takový berou?
Z šlisovaných Abtheilunku, které rozdělený bývají.

3. Co jest cíl a konec jejich vystavení?
Nepřátely od hlavní Trupy oddáleně držeti. [103/104]

4. Jest jejich ustanovení, proti samotným nepřátelským Pleklérům bojovati?
Ne; takový musejí taky proti šlisovaným Trupám neb Abtheilunkám se potýkati.

5. Proč?
Aby vlastní potyčka (Angriff) ulehčená, aneb nepřítelovi obtížená býti mohla.

6. Jak se Plenkleři zachovávají, když vlastní hlavní Trupa napřed jde?
Oni musejí nepřátelský Plenklery na zad tlačiti, a k coufání přivésti.

7. Proč?
Aby jeho postavení (Štelung) vyšetřený, jeho pozonost oklamaná, a jeho strany (Flanken) obhrožený býti mohli.

8. Co se skrze to stane?
Skrze to opravdivému potýkání se připraví, takové zakreje, a oblehčí.

9. Co Plenkleři pozorovati musejí, když hlavní Trupa na zad se táhne?
Nepřátelský Tiraillery zadržovati, aby na zad se táhnoucí šlisovaná Trupa [104/105] její hnoutí bez překážky vyplniti mohla.

10. Jak se mají Plenkleři zachovávati, když hlavní Trupa v Kolonnen marši jest?
Mají skrze vyprovázení (Kotoirung * - Kotoiren znamená něčemu při straně jíti.) Kolonský Flanky proti nepřítelským Tiraillerům chrániti.

11. Když Plenkler sám pro sebe jest; což mnohokráte se stává; co musí krom nejskrovnějšiho poslušenství za vlastnosti míti?
Rozvážlivost, udatnost, a šikovnost v potřebě jeho zbraní, tělesnou, hybnost, nelekavost, stálost, smělost, lstivost a samodůvěrnost.

12. S čem pozustává šikovnost Plenklerová?
Aby jeho Protivníkovi všechny fortele odňal, skrze lstivost bo k skázi přivedl, nikdy rány na darmo nedal, neb jemu na znak dal, že sobě porady neví.

13. Co se především Plenklerovi vyjádřiti musí?
Aby jakožto Plenkler předepsané násilí, které v Glídu pozorovati musí, odložil. [105/106]

14. Jest jemu obyčejný Štelunk, rovnota v Griffách, Gewehru držení, pak vyměřené pohnoutí, a skrovný Richtunk potřebný?
Není.

15. Jak jest jemu dovoleno při tom býti?
Gewehr může podle svej vůle, a jak se mu nejlepší zdá, nésti.

16. Proč?
Aby každé pohnoutí svobodně, lehko, a na nejčerstvější vyplniti mohl.

17. Co jest k dostatečnej potřebě Gewehru potřebno?
Aby jej dobře znal, a oddálení (Dištance), na které nese, dobře souditi věděl.

18. Které Dištance v měření Abrichtungs Reglement ustanovuje, když trefiti má?
150, 200, 250, a 300 krokův.

19. Na sto padesáte krokův, kde měřiti musí?
Do stehen.

20. Kde na 200, neb 250 krokův?
Na prsy.

21. A jak na 300 kroků měřiti musí?
Na hlavu. [106/107]

22. Jakby měl Plenkler měřiti, kdyby Dištanc přes 300 kroků byl?
Musí nad hlavu měřiti.

23. Jest dosti, když Plenkler, na místě stoje, svůj Gewehr nabíti umí?
Není; on musí též spěšnost míti, sedě, kleča, ohnutý, a v chůzi neb v běhu nabijati.

24. Jak se v běhu neb v chůzi nabijá?
Sáhne se pro patron, ukousne ho, zůstane okamžení státi, až podsypá, pak zasejc dále jde a nabijá.

25. Co musí Plenkler, krom dobrej a jistej potřeby jeho Gewehru, více uměti?
Musí běžet, přes příkopy skákati, a čertsvě přes ploty lézti uměti.

26. Na které věci musí pozorovati, které mezi ním a jeho protivníkovi se nacházejí?
Na takové věci, které mu pro bezpečnost slouží, a nepřítelovi překážku činí, když je zužitkuje.

27. Co jsou to za věci vůbec?
Hráze, malý pahrbky, stromy, křiby, dělané silnice neb příkopy, na rolách [107/108] samotný stromy, sloupy, hnojný kopence, staré stavení, skály neb hluboký brázdy.

28. Jak všecky této věci zužitkovati má?
Stoje, sedě, kleče, neb ohnutý.

29. Jak se řídí na docela rovným položení?
Podle svej vůle.

30. Co předce při tom k pozorování má?
Aby při nabíjení klečel, aneb se sem a tam na strany pohyboval.

31. Proč?
Aby mu protivník tím méněje škoditi mohl.

32. Jak má ty brázdy, které z šika jsou, zužitkovati?
Má se nimi krytě nepřítelovi blížiti.

33. Když ale ty brázdy rovno na přiky (paralel) s nepřítelem jsou, jak se zachovává?
Čerstvě z jednej brázdy do druhej se bére, aby nepřítelskému ohni ne dlouho vystaven byl.

34. Smí na pahrbky vstoupnouti, aby nepřítele trefil?
Ne; on se tak daleko skrýti musí, aby [108/109] protivníka na mušku vzíti mohl, a od něj celý viděn nebyl.

35. Jak se v dolinách a při vycházení z nich zachovává?
Především se vynasnažiti musí tak daleko k vrchu přijíti, aby po nepříteli stříleti mohl.

36. Jak se v lesy řídí?
Skáče od jednoho stromu k druhému, aby se krytě nepřítelovi blížiti mohl.

37. Smí na svojeho protivníka ustavičně stříleti, když onen, tak jak on, za nějakým tlustým stromem stojí?
Ne; on střílí zřídka, a hledí třetího neb čtvrtého nepřátelskýho Tiraillera, který proti němu krytý není, trefiti.

38. Jak se Plenkler při samotných domech, dvorech, kapli, zdi, a plotův, když takové od nepřítelských Plenklerů dobře obsazený jsou, zachovávati má?
Nesmí zrovna k nim jíti, nýbrž musí hleděti, jich obejíti, a jim na záda přijíti. [109/110]

39. Sloužejí tyto pozorování jak k reteryrování, tak k avancirování?
Ovšem; jen musí při reteryrování svou ochranu vždy k škodě nepřítelovej vyhledávati.

40. Když Plenklera samotný nepřítel pronásleduje, jak se zachovává?
On se nechá protivníku až na jistou ránu přiblížiti, pak střelí, a táhne se na zad.

41. Co činí, když ho vícejic z nepřátelův pronasledují?
Střelí na nejbližšího, pospíchá se za nějaký skrejš dostati, očekává ty ostatní, a hledí jistou ránu na ně dáti.

42. Má Plenkler, který vlastnosti dokonalého vojáka má, příčinu, jednoho, dvouch, i taky třech Koňakův se strachovati?
Nemá; když důvěrnost sám k sobě má, svou zbraň zná, a ty místa, které mu k ochraně slouží, zpožitkuje.

43. Proč Plenkler příčiny nemá se před Koňakem strachovati?
Poněvadž jemu všecky věci, které natůra (přirozenost) dává, k ochraně sloužejí; proti kterým Koňak bojovati nemůže [110/111]: obvzláštně Plenklerovi k lepšímu přichází, že kuň přirozený strach má.

44. V potýkání s Koňakem, kterou stranu má Plenkler hledět obdržeti?
Vždycky levou stranu, nechť s šablou aneb pistolou přichází.

45. Proč?
Poněvadž Koňak nalevo ani jakby chtěl ťati, ani z pistole pořádně střeliti nemůže.

46. Co má Plenkler hledět koňovi udělati?
Aby ho s Pajonetem do strany píchnouti mohl.

47. Jsou ty s pistole nejisté rány Koňaka, k obávání?
Nejsou; a nezasloužejí ani jmenované býti, poněvadž větším dílem skrze nepokojnost koňa docela nejisté jsou.

48. Když Plenkler při samotném potýkání proti Kavallerii bojuje, smí proti Koňakovi Pajonet tak držeti, aby běžícímu koňovi do prs trefil?
Nesmí; neboť kuň, který Pajonet nevidí, by ho svou sílou porazil. [111/112]

49. Jak se tedy Plenkler proti přijíždějícímu Koňakovi zachovává?
Běží samotnému Koňakovi naproti, udeři koňa po nosy, a hledí se na levou stranu od koňa dostati, a ho do strany pchati.

50. Na to musí Plenkler při takovej potyčce obvzláštně pozorný býti?
Na to, aby s Pajonetem více koňovi, jako Koňakovi uškoditi mohl.

51. Na co má ránu v Gewehru zadržovati?
Pro největší potřebu, a na ten čas, v kterým se na ní docela uspolehnouti může.

52. Jak se Plenkler má proti dvoum Koňákům v širým poli, když na něho přijdou, zachovávati?
Má proti prvnímu pospíchati, jeho levou stranu hledět dosáhnouti, koňa píchnouti, aneb mu ránu na hlavu dáti.

53. Na co v tej příležitosti svou ránu zadržuje?
Pro druhého Koňáka, s kterým v potýkání lehko obstojí. [112/113]

54. Má Plenkler v příkopném neb pahrbkovatém položení (Terrain) Kavallerii k obávání?
Nemá.

55. Jak se zachovává v takovej případnosti proti jednomu, proti vícejic, aneb proti celej Kolonně Kavalerie?
Skočí na stranu, hledí se na nějaký skrejš dostati, kam se Koňák ne vždycky opováží.

56. Jak mají Plankleři do toho řeťazu (Kette), který proti nepřátelovi dělají, přijíti?
V doublirovaným kroku, s tím pamatováním, že v tom, když napřed jdou, ty z prvního Glídu tak daleko se napravo a nalevo táhnou, aby jejich Hintermann napravo vedle prvnějšich Vormänner asi na šest kroků oddálení přišli.

57. Čeho se musí při formirování řetěze vystříhati, když napřed jde?
Všeckého násilí, všeckých odměřených Tempi; i tu výš jmenovanou Dištanc od šest kroků jen za příklad míti má, a musí se podle pozustávajícího položení říditi. [113/114]

58. Jak se Unteroficíři při tom řetězi zachovávají?
Stoupnou na pravé a levé Flügle, a do prostředku.

59. Kolik kroků jsou Plenkleři od hlavní Trupy oddálený?
Asi na 300 kroků.

60. Co má tomu řetězu (Chaine) na 80 neb 100 krokův v šlisovaným pořádku následovati?
Ty nejbližší cuky, od kterých se Plenkleři rozdělili.

61. K čemu sloužejí tyto cuky?
K prutkej pomoci (Unterstügung), a k oblezování. Z toho gruntu se nazývají Unterstügung Züge, a bývají skrze Oberlieutenanty komendyrovaný.

62. Jak daleko se nachází Rezerva za těma Unterštügungs-cukama, a kdo ji komandyruje?
Rezerva jest 100 kroků za Unterštügungs-cukama, a bývá skrze vlastní Hejtmany (Hauptleute) komandyrovaná.

63. Z čeho pozustává tato Rezerva?
Od každej Divizie z dvouch cuků.

64. Jak se mají Tirailleři v řetězy jeden s druhým zachovávati? [114/115]
Mají vždycky dva a dva na sebe pozor dáti, a sice ten pár, který v glídě jedna Rotta byl.

65. V čem jejich pozornost pozustává?
Aby sobě v potýkání potřebnou pomoc dali, a ten druhý aby spíše nevystřelil, až první s nabíjením brzo hotový jest.

66. Kdyby ale jeden neb druhý z Tiraillerů pro poranění na zad jíti musil, aneb kdyby zastřelen byl, co činí jeho kamarád?
On se k nejbližšímu páru přičiní, a s těmi svou povinnost koná.

67. Jest Tiraillerovi dovoleno, věci, ku příkladu: stromy, meze, příkopy &c. které jemu k ochraně slouží, a před ním několik krokův jsou, zužitkovati?
Jest; třebaby z pořádku řetěze vystoupnuti musil.

68. Když ale takové věci za ním se nacházejí, smí je bez rozmýšlení pro svou ochranu voliti?
Smí, poněvadž na tom nic nezáleží, jestli Plenkler několik krokův dále napřed, aneb na zad se nachází. [115/116]

69. Smí Plenkler své místo v řetězi spíšejc opustiti, než druhý přijde, a ho oblezuje?
Nesmí.

70. Co činí Plenkler po oblezování?
On se udá na nejspěšnějši na oné místo, kde se Abtheilung sbírá (rallirt).

71. Jest Tirailler povinen, ve všeckých příležitostech rozkazy svých Ober a Unteroficírův na nejskrovnějši a nejspěšnějši vyplniti?
Jest, pod smrtedlným trestem podle prvního Kriegsartykulu.

72. Jaký trest má Plenkler k očekávání, který povinnost zapomínajíce, bez rozkazu z svého místa neb z řetězu se oddálí?
Nevyhnutedlný smrtedlný trest.

73. Smějí ty v řetězy (Chaine) se vynacházející Unteroficíři bez pohnutí v jejich Eintheilunků státi, aneb co za povinnosti mají?
Nesmějí ani okamžení pokojně státi, nýbrž musejí ustavičně všady přítomní býti, kde jich potřeba jest.

74. Jest taky povinnost Unteroficírova, pro jeho lidi nejfortelnějši staviště (Štandpunkte) voliti, a vyšetřovati?
Jest. [116/117]

75. Na co Unteroficíři obvzláštně pozorovati musejí?
Na nepřítelové pohnutí (Bewegung) a na jeho smíření; a musejí naproti jednání v prutkosti vyvést věděti.

76. Když nepřátelští Tirailleři jejich Posty opouštějí, nebo se napravo neb nalevo táhnou, co mají Unteroficíři činiti?
Jeden Unteroficír druhému to oznámiti, s Plenklerama napřed neb na stranu Terrain obsaditi mají, a při Flügel-cukách každému pohrožení do Flanku zavčasu potkati musejí.

77. Co musejí ty Unteroficíři činiti, kteří při těch Plenklerách se nacházejí, co k Flügel-cukách patří, aby jich nepřátelští Plenkleři nepřeskřídleli?
Musejí se s Křídlem od řetězu něco na zad držeti, a řetěz musí na způsob půlměsíce spořádaný býti.

78. Střílejí Unteroficíři v kterejkolvěk příležitosti?
Nikdy; krom k svej vlastní obraně.

79. Má každý Tirailler, obvzláštně Unteroficír, znamenání bubna znáti, a podle toho znamení rozkaz bez prodlení vyplniti?
Má bez vší výmluvy. [117/118]

80. Kolikeré znamení bubnů jest Tiraillera?
Osmero.

81. Jak se jmenují?
První, ordinární Marš; druhý, Rastštreich; třetí, Ruf neb Apell; čtvrtý, Tagwache neb Reweil; pátý, Šancštreich; šestý, Dublirmarš; sedmý, Retraitštreich neb Zappenštreich; osmý, Fergatterungšstreich.

82. Co za znamení bubna jest Tiraillerovi ještě potřebno znáti?
Sturmštreich.

83. K čemu sloužejí tyto znamení?
Ty jsou na místě Komando, poněvadž Komando v rozstřikanej Bitce (Schlachtordnung) slyšeti možné není.

84. Co znamená ordinární Marš, když od všeckých Tamborů při hlavní Trupě se bubnuje?
Že hlavní Trupa napřed jde.

85. Mají tedy Plenkleři taky napřed jíti?
Mají; když to znamení při cukách od Rezervy skrze Tambory se opakuje.

86. Proč se znamení bubna od Tamborů při Rezervě opakuje?
To dává ujištění, že přední Trupy bubnování slyšeti. [118/119]

87. Může řetěz z Tiraillerů k pronásledování nepřítele se potřebovati, když hlavní Trupa cukům od Rezervy a Unterštützungs cukám nenásleduje?
Nemůže; a taky se nesmí podvést nechati, když nepřátelští Plenkleři na zad se táhnou, aby jim bez rozkazu následoval.

88. Jak daleko musí řetěz z Tiraillerův od Frontu hlavní Trupy vždycky oddálen býti?
Asi 300 krokův napřed.

89. V kterém oddálení následují cuky od Rezervy a Unterštützungs cuky řetězu?
Cuky od Rezervy nasledují asi na 200 kroků, a Unterštützungs cuky asi na 100 kroků.

90. Když řetěz z Tiraillerův na rybníky, bahna, neb co takového přijde, jak se zachovává?
Takové místa ty Tirailleři, kterých trefí, napravo a nalevo obejdou.

91. Když se řetěz na příčné příkopy přibližuje, v kterém nepřátelští Střelci (Schützen) se nacházejí, což znamená, že by příkopy k projití jsou, jak se zachovává?
Když se k takovým příkopám asi na 100 neb 150 kroků přiblíži, tak pak k nim [119/120] s vší silou běžeti, a nepřítela vyhnati musí.

92. Co se činí při malých vodách, které na všelikých místech k přebrodnoutí jsou, které místa nepřítel při svém retyryrování ukazuje?
Takové vody musejí z toho dílu řetěze, kterého trefí, přejité býti, a se nikdy k mostům neb lávky bez toho nepřítel opustí, když obejitý bývá.

93. Jak se musejí mosty neb lávky od těch Tiraillerů, kterých trefí, přecházeti?
V největším běhu.

94. Jest možné, aby Tirailleři v nerovném neb kopcovitém položení vždycky jednako rozděleni byli.
Není; častějic se dále od sebe rozděliti, neb podle okolostojičností, více k sobě táhnouti musejí.

95. Když se nějaké roviny mezi kopcami nacházejí, co činějí Tirailleři neb Plenkleři?
Takové roviny musejí hledět prutko přejíti, se do žádného darebného střílení nedávati, kde krytí jsou, a nepřítelovi znamenitou škodu činiti můžou. [120/121]

96. Když na ně na takových rovinách nepřítelská Kavalleria přichází, jak se řídí?
Seberou se do hromad (Klumpen) neb do massy, přejdou tak takovou rovinu, a udají se k jejich Rezervám, neb k nejbližšímu fortelnému místu (Standpunkt).

97. Smějí se Tirailleři v takových položeních přes 300 kroků od Frontu jejich hlavní Trupy oddáliti?
Nesmějí; poněvadž v takových příležitostech ještě větší opatrnost potřebná jest, aby do nepřátelského skrytého vojska (feindlichen Hinterhalt) nepadli.

98. Jak se nepřítelovi takové místa odberou, kde se hrubě držeti nemůže, jakožto meze, houští, příkopy, a malé křiby?
Nějaký počet Tiraillerů se sjednotí, aby během (Anlaufe) nepřátelští Plenkleři rozehnáni byli; anebo se k tomu Unterštützungs-cuky jim na pomoc vezmou.

99. Smějí Plenkleři pahrbky a častějic takové místa opustiti, z kterých se potýkání podpírá, neb retyrád krýti může?
Bez rozkazu nikdy, anebo ne spišeje, až se jiné fortelní místo ukazuje. [121/122]

100. Jak se mají doliny zužitkovati?
Z nich nebo okolní vršky potýkati, nebo se za nimi chrániti musí.

101. Proč?
Poněvadž když pahrbky neb vršky dobitý jsou, nepřítelský Tirailler v dolině se zdržovati nemůže.

102. Jak se Plenkleři při zmolách, hlubokých cestách, a při ouských passech zachovávají?
Takové místa musejí na blížce nepřítela, co nejvíce možno jest, obejité býti; musí se jich chrániti, a jen malý díl Tiraillerů takové projíti.

103. Jak se musí potýkání v hustých lesech a v křibých státi?
S vší opatrností; poněvadž v malém oddálení na nepřítela se přijíti může, a onen svou ránu jistou má.

104. Co jest k tej opatrnosti potřebno?
Aby někteří Tirailleři na 30 neb 40 kroků napřed přes řetěz posláni byli, kteří se opatrně napřed kradnou, a nepřátelský řetěz a jeho štelunk vyšpěhují.

105. Mají se v lesích Plenkleři, když nepřátelský řetěz turnyrován neb rozlomen jest, napřed bez svazku jít vážiti? [122/123]
Nemají, poněvadžby sami obejiti býti mohli.

106. Jak se mají Tirailleři v lesech zachovávati, když prázdné místa nacházejí?
Takové obejíti musejí.

107. Když se potyčka do lesa stane, kde se mají Plenkleři obvzláštně držeti?
Na špice od lesa, poněvadž takové obyčejně nejslabší místa jsou.

108. Když Plenkleři v lese na zaseče (Ferhaue) trefí, co mají k činění?
Takové zaseče jen s malým počtem Tiraillerův se poňouká, tak dlouho, až je Komendant přehlídne (rekognosciret), a to další poručí, neb rozkáže.

109. Když potyčka (Angriff) se podaří, a ostatní Tirailleři to pozorují, co činí?
Skočejí zrovna do zaseče, dají se na tu stranu, kde se potyčka stala, a rozšířejí se.

110. Co mají Unteroficíři v každej příležitosti k činění, když šlisovanou nepřátelskou hlavní Trupu vidějí?
Mají to hned svojemu Komendantovi od Detašementu oznámiti, a kdyby nepřítel na 600 neb 800 kroků ještě oddálený [123/124] byl, tak s Plenklerami státi zůstanou, a očekávají dalšího rozkazu.

111. Jak se jest zachovávati při dobývání dědiny?
Napřed jdoucí Trupy (Fortruppen) hledějí v rozstřikaným pořádku, ze všech stran se dědině přiblížovati, a nejbližší ploty, zahrady, a vršky obdržeti.

112. Co jsou Unteroficíři v tej případnosti Komendantovi povinni oznámiti?
Který vchod nejlehčejší k dědině jest, na jaký způsob, a jak silný nepřítel postirovaný jest.

113. Kdyby Komendant skrze všecky Tambory Šturmo (Šturmštreich) bubnovat nechal, co činějí Tirailleři?
Jdou s udatností napřed, zpožitkujou s opatrností položení (Terrain) na všecky strany k dědině, znepokojují nepřítela skrze hřmot (Allarm) a silný oheň.

114. Jak daleko smějí Tirailleři nepřítele pronásledovati, když se jim podařilo, k coufání ho přivésti?
Ne dále, jak přes dědinu až za humna, neb k zahradám. [124/125]

115. Jakou opatrnost mají Unteroficíři a Tirailleři zapotřebí, když se dědiny atakyrovati mají, které při kopcech ležejí, a obyčejně hluboké cesty aneb zmoly (Defilé) za sebou mají?
V tej příležitosti jen nějaký počet Tiraillerů napřed se pošle, kteří nepřátelskou sílu vyšpěhujou, aby Komendantovi od Rezervy raport se dáti mohl.

116. Co znamená Rastštreich, když od všeckých Tamborů při hlavní Trupě se bubnuje, a od těch při Rezervě se opakuje?
Že hlavní Trupa zůstává státi, následovně Plekleři též státi mají.

117. Když Ruf neb Apell od všeckých Tamborů hlavní Trupy se bubnuje, a při Rezervě se opakuje, co to znamená?
Přijíždění nepřátelskej Kavallerie.

118. Co na to činněí Tirailleři?
Shromáždějí se po dvouch, třech, neb čtyrech párách v největší prutkosti, formirují Klumpy, a spustí Pajonet.

119. Kde přijde Unteroficír?
Ten se postaví doprostřed toho Klumpen, a řídí jej.

120. Co znamená Tagwach neb Reweil, když od všeckých Tamborů hlavní Trupy bubnován bývá, a u Rezervy se opakuje? [125/126]
Že hlavní Trupa na pravo odmaršírovala, a Tirailleři i Unterštützungs-cukove, jakož i Rezerva to samo učiniti mají, aby levou stranu od Kolony (linke Kolonnen Flanke) tak dlouho kryli, až Rastštreich nasleduje.

121. O co se mají Unteroficíri na křídlách od řetězu starati?
Aby Tirailleři za rovno s Kolonou zůstali.

122. O co se ty v prostředku nacházející Unteroficíři starají?
Aby se žádné veliké rozdělení mezi Tiraillerami neudělalo, a aby řetěz (Chaine) bez zastavení maršíroval.

123. Aby v řetězy na marši Tirailleři od jejich Hintermannů v nabíjení zaměstnáváni nebyli, jak se mají v střílení zachovávati?
Každý Muž musí, když střílí, ze svého pořádku vystoupiti, a Plenkleři musejí, jak na místě, v páře, jeden po druhým stříleti.

124. Co znamená Šancštreich, když od všeckých Tamborů hlavní Trupy se bubnuje, a takový při Rezervě opakován bývá?
Že hlavní Trupa nalevo odmaršírovala, [126/127] a Tirailleři i Unterštützungs-cukové, jakož i Rezervy to samo Reihenweis učiniti mají.
Nota. Ostatní pozorování jsou jak při odmaršírování napravo.

125. Co znamená Doblirmarš, když od všeckých Tamborů hlavní Trupy se bubnuje, a při Rezervě se opakuje?
Že před Frontem hlavní Trupy všecko sklizeno býti má, a Unterštytzungs-cuky i Rezervy na křídla (Flügel) hlavní Trupy, co nejprudši, hoditi se mají.

126. Co mají Tirailleři činiti?
Běžejí, co mohou, bez všeho pořádku na strany, táhnou se k Flüglam na pravo a na levo, přelomějí se skrze Intervale, a shromáždějí (ralliren) se za Frontem: kdyžby rozkázáno nebylo, třeba pro přijíždění Kavallerie třetí Glíd postaviti, cožby též v běhu se státi musilo.

127. V kterým pádu se před Frontem všecko skliditi musí, a kdy Plenkler na to přichystaný býti má?
Ta případnost se na místě, v avancirování, i v reteryrování státi může. [127/128]

128. Když nepřítel skrze Dešarže celého Frontu k reteryrování přinucen jest, a Plenkleři na Flüglách formirováni by byli, co mají činiti, když Marš bubnovati slyší?
Tak se zas mají rozděliti, asi na 300 kroků před Frontem řetěz způsobiti, a nepřítela pronásledovati.
NB. Rezerva a Unterštytzung-cuky následujou.

129. To znamená Retraitteštreich, když od všeckých Tamborů hlavní Trupy se bubnuje, a při Rezervě se opakuje?
Že se všeobecně od celej Trupy na zad táhnouti má; neb taky jen Plenkleři, když tlačeni bývají.

130. Když reteryrování od hlavní Trupy se stává, jak a v kterém pořádku se mají Plenkleři na zad táhnouti?
Ti Muži, kteří do prvního Glídu detaširovaných cuků patřejí, táhnou se, když jejich Gewehry nabité mají, na deset až patnácte kroků zrovna k Bataillonu na zad, udělají Front proti nepřítelovi, a očekávají v tom štellunku druhý Glíd, který zatím ještě střílel. [128/129]

131. Co činí druhý Glíd, když vystřelil?
Ty lidi z něho táhnou se skrze Intervale jejich zadních Kamarádův na zad, nabíjejí v chůzi, a postavějí se proti nepřítelovi rovně na deset až patnácte krokův za prvním Glídem, k ochraně jejich Kamarádův.

132. O co mají Unteroficíři při tom nazadtáhnoutí starost míti?
Aby to oblezující pohnutí (Bewegung) v nejostřejším pořádku se stalo, a aby každá linie, v chůzi na zad, její Gewehry nabíjela.

133. Jak dlouho očekává hlavní Trupa přiblížení Plenklerů při všeobecném reteryrování, a jak daleko se pak na zad táhne?
Až na 200 kroků od frontu se Plenkleři očekávají; pak se hlavní Trupa 100 kroků na zad táhne, a postaví se.

134. Na který Dištanc očekávají Unterštützungs-cuky přiblížení řetěze.
Asi na 40 až 50 kroků, táhnou se na zad, a postavějí se, když 20 až 30 kroků na zad odešli.

135. Jak se zachovávají Rezervy proti Unterštützungs-cukam tejkajíce se přiblížení? [129/130]
Tak jak se Unterštützungs-cuky proti řetězy zachovávají.

136. Proč se to měnějící postavení stává?
Aby jeden druhého ochraňovati mohl, když nebezpečenství hrozí.

137. Bubnuje se při reteryrování?
Nikdy; aby se žádný omyl nestal.

138. To vyjádření, které se při avancirování dalo, může se ono též při reteryrování potřebovati?
Může; obvzláštně v nerovných položeních.

139. Když Reterád přes příkopy, neb přes vody, které se přebrodnouti mohou, jde co jest k pozorování?
Takové místa při mezách Plenkleři tvrdošejně zastávati musejí.

140. Když Plenkleři při Reterádě přes most přešli, o co se starati musejí?
Aby něčím zastavené (verrammelt) a stažené (ruinirt) byli; aby se nepřítelovi avancirování obtížilo.

141. Kdyžby Reterád dále jíti měl, jak se mají Tirailleři říditi, kde se za mostem neb za lávkou na hromadu seberou? [130/131]
Musejí se na způsob půlměsíce na zad táhnouti; při čem Šarže obvzláštně na ostrý pořádek hledět musejí.

142. Kdyby se v reteryrování stalo, že by Doublirmarš bubnován byl, Tirailleři se na Flüglách od hlavní Trupy nacházeli, a dále se reteryrovalo, jak se Plenkleři zachovají, když se Reteretštreich opět bubnuje, který detaširovaní Tamboři opakují?
Táhnou se nebo rozděleni na obouch stranách, nebo rovným (paraleller) richtunkem, s hlavní Trupou na zad, a hledají v reteryrování svazek řetězu.
NB. To samo činějí Unterštützungscuky a Rezervy.

143. Kdyby se ta obvzláštní případnost na svobodném otevřeném položení (Terrain) přitrefila, že by naši Plenkleři skrze nepřátelský přemáháni byli, a jich k uhnutí přivedli; anebo kdyby nepřítel opravdivé potýkání na Pozici hlavní Trupy udělati chtěl, jak se mají Plenkleři na slyšící Retraitštreich zachovávati?
Oni pozorují rovně ten pořádek, jak při všeobecným Reterádu, a táhne se celý Avantgard jen na nějaký Dištanc k Bataillonu, pak ale k Flüglam, když [131/132] by mezi tím skrze Doublirmarš prutko před Frontem skliditi se neměli.

144. Co znamená Fergatterungšstreich, když od všech Tamborů hlavní Trupy se bubnuje, a při Rezervě se opakuje?
Aby se celý Avantgard i s Plenklerami bez meškání na jejich místa při hlavní Trupě shromáždili.

145. K čemu slouží vůbec Fergatterungšstreich?
K shromáždění každej rozdělenej Trupy při jejich Fahnách, aneb k jejich Komendantovi.

[Pravopis byl upraven s ohledem na srozumitelnost pro současného čtenáře, avšak s důrazem na zachování původního stylu.]