Rakouský generál Franz baron von Koller – spojenecký doprovodný komisař při odjezdu Napoleona na Elbu v r. 1814 (z kroniky obce Obříství)
Autorský kolektiv z Obříství u Mělníka
Dávno před nynějším zámkem, střízlivé dvouposchoďové stavbě v Obříství u Mělníka, stála opodál kostela při samém Labi stará tvrz s mohutnou čtyřbokou věží a druhou věží nižší, jak ukazuje starý Pařízkův obraz z roku 1796. Tvrz stála již asi koncem 13. století. Byla chráněna ze tří stran tokem Labe a jen od vsi a kostela byla přístupná. Pod tvrzí stál veliký mlýn.
Původní tvrz byla jistě v průběhu století několikrát přestavována. Z roku 1638 se zachovala zpráva, že zámek, jak se již tvrzi říkalo, je částečně vystavěn a k dokončení je třeba velkého nákladu. Starý zámek stál až do roku 1820. Hrabě Clam-Gallas začal již roku 1810 budovu rozšiřovat a v roce následujícím postavil prostřední díl nynějšího zámku. Jeho nástupce generál baron Koller dal v letech 1821-1826 postavit nynější velký zámek, který připojil k věži a průčelí farního kostela. Dnešní kostel stál dříve na volném prostranství a kolem něho byl hřbitov. Poslední trakt zámecké budovy stojí na části bývalého hřbitova. Původní farní hřbitov byl r. 1820 zrušen a zřízen nový za vesnicí.
Baron Koller dal postavit nad sakristií zvláštní panskou oratoř spojenou se zámkem a od té době dělá farní kostel dojem kostela zámeckého. Kostel však již byl od konce 13. století farním a v době pobělohorské dokonce předním z farních kostelů celého okolí.
Generál baron Koller zřídil v zámku v Obříství veliké muzeum starověkých etruských váz a vykopávek z Pompejí u Neapole. Kollerovými dědici bylo muzeum prodáno za 157 tisíc zl. pruské vládě a vzácné památky byly odvezeny do Berlína.
Pod podlahou kostela jsou dvě staré hrobky, přikryté dřevěnými deskami, jedna proti hlavnímu oltáři, druhá proti postrannímu vchodu. Až do konce 18. století bývali majitelé panství a členové jejich rodiny pochováváni v kostele. Pod presbytářem je hrobka generála barona Kollera, jeho manželky a některých členů jeho rodiny. Do této hrobky vede zvláštní vchod zvenčí.
|
|
Ve zdi hrobky nad rakví Kollerovou je mramorová deska, do níž je vryt latinský nápis, shrnující stručně život a činnost slavného generála. Jeho český překlad zní:
Zde je uložen
František svobodný pán z Kollerů
narozený 27. listopadu 1767
císařský hrdina, vlasti a vojsku drahý,
manželce, dětem a přátelům nesmrtelný,
Otec chudiny a pěstitel umění atd.
Vojákem Rakouské říše od roku 1784.
Bojoval ve Francii, v Belgii, v Německu a v Itálii.
Roku 1809 jmenován velitelem vojska,
za statečnost u Asprů vyznamenán křížem Marie Terezie.
Náhle zemřel jako gen. ubytovatel a velitel vojska
v Neapoli 22. srpna 1826
Slavný generál baron František Koller, vyslanec a komisař rakouského státu, který doprovázel poraženého Napoleona na ostrov Elbu, voják, který se domohl ve válkách napoleonských vysokého postavení, moci i vlivu nejen ve vojsku, ale i v šlechtictví, nositel deseti čestných řádů, byl nejpamátnějším držitelem panství Obříství. Panství koupil za 640 000 zlatých konvenční měny a 1.května 1817 je přejal do vlastnictví.
|
Kollerův otec byl vojenským lékařem. Matka pocházela z nízké německé šlechty v Uhrách, odkud oba rodiče přesídlili do Čech. Usadili se v Mnichově Hradišti, kde se narodil syn František Koller. Po studiích na pražském gymnáziu vstoupil František Koller jako 17letý do stavu vojenského a dosáhl hodnosti podplukovníka. Roku 1804 se oženil s Johannou Grätzlerovou z Gränzensteinu. Ve svých vojenských úspěších postupoval, až se stal generál majorem. Roku 1810 byl povýšen do stavu panského a jmenován baronem. Jako generál adjutant polního maršála Schwarzenberka zúčastnil se roku 1813 památné bitvy národů u Lipska proti Napoleonovi, v níž byl Napoleon konečně poražen. František Koller byl znovu povýšen na generála polního maršála. Roku 1814 doprovázel jako komisař za Rakousko spolu s komisařem Šuvalovem za Rusko a komisařem Gruchsessem za Prusko poraženého excísaře Napoleona z Fontainebleau na Elbu. Byl jmenován generálním ubytovatelem a vrchním velitelem rakouského vojska v Neapoli. Roku 1816 byl poslán do Prahy a ustanoven divisionářem polních vojsk v Čechách a velitelem pěší divize v Praze.
V té době koupil r. 1817 panství Obříství a potom pobýval skoro čtyři roky střídavě v Praze nebo v Obříství.
Roku 1820 vypukly v Neapoli nové nepokoje, a proto tam bylo posláno rakouské vojsko. Rok nato tam byl znovu poslán osvědčený generál Koller jako vrchní velitel a generální intendant rakouského vojska.
Generál Koller prodléval svým povoláním i s rodinou skoro stále v Neapoli, ale na Obříství nezapomínal. Posílal svým úředníkům rozkazy, co se má na panství uskutečnit. Jeho přáním prý byla i stavba silnice z Obříství ke Štěpánskému přívozu.
Onemocnění tyfem zkosilo v Neapoli život barona Františka Kollera. Zemřel ve věku necelých 59 let. Ovdovělá manželka se syny Gustavem, Vilémem, Alexandrem a dceruškou Johannou přesídlili roku 1827 z Neapole do Čech a převzali panství Obříství do svých rukou. Spolu s rodinou bylo do Čech převezeno i balzamované tělo generálovo, aby podle poslední vlastní vůle byl pochován v Obříství. Generálovy tělesné pozůstatky byly 30.dubna 1827 převezeny nejprve do filiálního kostela v Libiši a 5. května byl baron Koller v Obříství slavně pohřben.
V den pohřbu se v 7 hodin ráno shromáždilo v Libiši kněžstvo a divize granátníků s eskadronou husarů. O hodinu později pak vyšel z kostela pohřební průvod za obrovské účasti lidu. Za křížem šlo půl eskadrony husarů, vojenská hudba, kompanie granátníků, domácí baronovo služebnictvo, rychtáři, úřednictvo, duchovenstvo, pak neseny řádové generálovy dekorace. Za nimi jel pohřební vůz, provázený špalírem důstojníků a nosičů s pochodněmi, za vozem příbuzní a známí. A následovala druhá kompanie granátníků, druhá polovina eskadrony husarů a zástupy lidu. Průvod vedl probošt pražské kapituly Karoly v pontifikáliích s 26 duchovními, kteří cestou zpívali miserere a střídavě hrála vojenská hudba smuteční pochod. K nim se připojilo i pět evangelických pastorů v duchovních pláštích.
Impozantního průvodu se zúčastnilo 10 000 až 12 000 lidí z blízka i z daleka. V průvodu se zvlášť vyjímal železný rytíř a smuteční generálův kůň. Kostel v Obříství byl uvnitř celý vydekorován smutečními dekoracemi a draperiemi vypůjčenými z pražského hradního kostela. Nejen oltář, kazatel na, lavice, nýbrž i kůr a stěny.
Když průvod došel až ke kostelu, mohlo být do kostela vpuštěno jen duchovenstvo, příbuzní, úřednictvo, zástupci armády a přední honorace. Většina lidu musela zůstat venku a teprve, když se přeplněný kostel vyprázdnil, mohli i lidé prohlédnout smuteční dekoraci kostela.
V kostele bylo slavné rekviem se smutečním kázáním a obřady, po nich byl mrtvý pohřben do hrobky pod kostelem.
Tak slavný pohřeb tak vynikajícího vojevůdce Obříství ještě nikdy nevidělo, jak píše farář pamětník ve farní pamětní knize. K důstojné smuteční náladě přispěla i účast vojska, které udržovalo pořádek a střelba z pěti děl ke konci pohřbu.
Na dubové rakvi generála Kollera je v mosazném plechu jeho erb ozdobený korunou. Vnitřní rakev je cínová. Na počátku 2. světové války někdo protrhl vnitřní rakev, takže tělo bylo vystaveno zhoubnému vlivu vzduchu. Ale přesto je dodnes vidět obličej a na rozpadávajícím šatu čestné řády a generálskou šerpu.
Muzeum uměleckých památek se nacházelo v zámku v Obříství až do r. 1840. Baron Koller dal se svolením neapolského krále provádět archeologická pátrání v bývalé Etrurii a získáním památek ze zasypaných a právě tehdy vykopávaných měst Herkulaneum a Pompejí se mu podařilo nashromáždit velikou sbírku vzácných památek, zvlášť cenných starých etruských, řeckých a římských váz. Kromě tohoto shromáždil také velkou sbírku mincí.
Po smrti barona Kollera se o jeho sbírky starožitností zajímali někteří němečtí učenci a ti vybídli pruského krále, aby je koupil pro berlínské muzeum.
Většina sbírek, zvláště velikých váz z Pompejí, byla tady koupena od dědiců Kollerových za obnos 200 000 pruských tolarů pro berlínské muzeum. Koncem října 1828 byly sbírky pečlivě zabaleny, naloženy na loď čekající u zámku, odvezeny do Magdeburku a odtud po Sprévě do Berlína, kde tvoří zvláštní část berlínského muzea pod jménem „Kollerova sbírka váz“ (Kollerische Vasensammlung). Ostatní předměty Kollerova muzea v Obříství byly jeho rodinou rozdány a tak rozptýleny. Některé egyptské památnosti z těchto sbírek získal prý známý jugoslávský arcibiskup Štrossmajer pro jihoslovanskou Akademii umění v Záhřebu.
Generál baron Koller byl muž známý svým vzděláním a byl členem více učených společností. Proto je pochopitelné, že i české zemské muzeum má jeho bustu.
Doplňky ke článku:
13.04.2009: Karel Sáček
Když polní podmaršál von Koller doprovázel v roce 1814 jako rakouský komisař Napoleona z Fontainebleau na Elbu, bylo jihofrancouzské obyvatelstvo vůči detronizovanému císaři značně nepřátelsky naladěno.
Dne 25. dubna proto v ubytovně La Calade (severně od Aix) Napoleon požádal kvůli obavám o svůj život o Kollerův kabát a klobouk a pokračoval dále v cestě převlečen za rakouského generála. Tento převlek odložil až následující dne, kdy přítomnost rakouské armády zajistila jeho bezpečí.
Kollerova uniforma se dostala do sbírek vídeňského Heeresgeschichtliches Musem – Aresnalu a její černobílou fotografii tam lze zakoupit jako pohlednici.
