Prima plana: historie c. k. rakouské armády
v napoleonské epoše (1792-1815)
| Aktuálně by Vás mohlo zajímat: | Archiv aktualit... |
|---|---|
|
* V Prašné věži Mihulka na Pražském hradě bude už jen do 31. srpna 2008 výstava Vojensko-historického ústavu Od šišáku po čáku, představující vojenské pokrývky hlavy od 15. do 19. století (zahájena dne 14. března). Z c.k. pokrývek hlavy napoleonské epochy jsou zde k vidění: třírohý jezdecký klobouk kolem roku 1760, přilba vz. 1798 pro mužstvo a důstojníky (obě bez "housenek"), přilba pro důstojníky kyrysníků, dragounů a švališerů vz. 1806, "korsický" klobouk pro dělostřelce (s bombardýrským odznakem) z roku 1810 a poněkud tajemná přilba údajně českých dobrovolníků z roku 1809 (podrobněji) * Protože se začaly propadat některé zahrady a cesty v Josefově u Jaroměře, požádala radnice o detailní zmapování pevnostního podzemí. Podle vedoucího výzkumného týmu Radko Táslera je třeba do katastrálních map zakreslit přibližně 40 km chodeb a k tomu soudně určit, kdo je jejich vlastníkem. Za současný nebezpečný stav údajně mohou z větší části obyvatelé města, kteří v podzemí kradli cihly a někteří do chodeb dokonce zavedli odpadní roury. (Zpracováno podle reportáže ČT1 Události v regionech, která byla odvysílána dne 07.08.2008.) Zájemcům o pevnostní architekturu není nutné připomínat, že k propadení naslouchací chodby došlo již například také před třemi lety v olomouckých Smetanových sadech. |
|
Pražská vojenská plovárna a setník von Pfuel
Pfuel nadšeně propagoval gymnastická cvičení, především však plavání. Pravidelná tempa údajně odpozoroval z plavecké techniky žab a první plavci jeho „učiliště“ byli přidržováni nad hladinou provazem. Stará loď fungující jako plovárna přestala brzy vyhovovat, a proto byla z Pfuelova podnětu zbudována nová a větší...
Naposledy upraveno: 12.08.2008
Jižní Čechy za války o dědlictví rakouské 1740-1748
(varia, 12.08.2008)
Velitelé dobrovolnických praporů v letech 1809-1810
(tabulka, 12.08.2008)
Uvěznění generála Lafayetta v Olomouci v letech 1794-1797
Situace se změnila, když byl Lafayette se svými přáteli 17. května 1794 předán Rakušanům a převezen přes Lipník nad Bečvou do Olomouce. Habsburkové se o Lafayetta eminentně zajímali, neboť mu kladli za vinu tragický osud královské rodiny. Prusko se prominentního vězně potřebovalo zbavit z důvodu plánovaného uzavření míru s Francií...
Naposledy upraveno: 20.07.2008
Střetnutí u Znojma 1809 podle atlasu bitev
Po bitvě u Wagramu se stahovala hlavní část rakouské armády ke Znojmu, Rosenbergův sbor k Laa, aby bylo dosaženo brněnské silnice. Napoleon, který zpočátku neznal směr ústupu, poslal maršála Davouta na Mikulov, maršála Marmonta ke Znojmu přes Laa, maršála Massénu rovněž tam přes Hollabrunn. Rakouští granátníci a záložní jezdectvo dosáhli Znojma ráno 10. července...
Naposledy upraveno: 20.07.2008
Česko-bavorské pomezí za války v roce 1809
Kmáni i oficíři v umazaných i roztrhaných bílých i hnědých fracích i kavalerie v zelených, modrých a bílých uniformách ovšem pod Katrbergem u Chamu - arcivévoda Karel si zde zřídil štáb - nezůstali dlouho. Ke srážce s pronásledujícími Francouzi ale nedošlo a tak unavená Karlova armáda postupovala dále k Furtu im Wald, kudy protahovala tři dny a tři noci úzkými uličkami k nedalekému folmavskému přechodu...
Naposledy upraveno: 20.06.2008
Gallašův deník z roku 1788
Záznam ze dne 22. března je již datován v Ebersdorfě na lodi s prachem, na niž vstupoval Gallaš spokojen s celým světem. Vždyť doufal, že za vlády »otce Josefa« poběží válečný stroj pravidelněji a zručněji nežli za času jeho zvěčnělé matky. Ale pláč jeho přátel, pohled na sklad prachu, na hrubou lodní posádku a představa tureckých ukrutností padly mu přece na chvíli těžce na duši....
Naposledy upraveno: 06.06.2008
Boj Rottermundovy brigády na Starých vinohradech
Vandammova divize zahájila útok na Rakušany v severní části hned poté, co se za ně stáhli Miloradovičovi Rusové. Přestože Soultovo hlášení oznamovalo, že Schinerova brigáda Rakušany rychle rozsekala na kousky a zatlačila jejich linii zpět bez výstřelu, byla ve skutečnosti srážka kvůli urputnému rakouskému odporu mnohem tvrdší...
Naposledy upraveno: 25.05.2008
Příspěvky k poznání vojenského života v Olomouci 1788
Olomouc, jejíž plošná výměra bez opevnění činí asi jednu a půl mile, má okolo šesti set velkých a menších budov, přes osm tisíc civilního obyvatelstva a šest tisíc vojska...
Naposledy upraveno: 08.05.2008
„Bramborová“ válka
Teprve asi dvě století konzumují obyvatelé českých zemí brambory. Přesto, že se jedná o běžnou plodinu, jedna z válek našich dějin se nazývá „bramborovou“. Válka ale nebyla vedena pro „několik pytlů“ této dnes nepochybně strategické plodiny. Šlo v ní o kurfiřství bavorské, o něž chtěla císařovna Marie Terezie rozšířit habsburské državy.
Naposledy upraveno: 28.03.2008
Rakouský policejní systém na přelomu 18. a 19. století
Od poloviny 18. století, kdy byly zřízeny krajské úřady s vrchním dozorem nad bezpečnostními záležitostmi, byl policejní systém následující. Odpovědnost za bezpečnost v každé korunní zemi spočívala na místodržiteli jakožto císařově zástupci. Jemu podléhající krajské úřady neprováděly policejní funkce přímo, ostatně k tomu ani nedisponovaly vlastními výkonnými orgány.
Naposledy upraveno: 22.02.2008
V sekci VARIA byly 22.2.2008 publikovány čtyři nové příspěvky
Dietrichsteinové a Mikulov v období napoleonských válek
Při útoku na velký hornwerk pevnosti Valenciennes 25. července 1793 se z vlastní iniciativy postavil do čela útočné kolony a byl mezi prvními, kdo překonali tuto urputně bráněnou část opevnění. Poté obdržel od vévody z Yorku rozkaz provést všechna nezbytná opatření k uhájení získaných pozic. Dietrichstein podniknul velmi efektivní kroky, které nakonec podstatnou mírou přispěly k rychlé kapitulaci pevnosti...
Naposledy upraveno: 04.02.2008
O platech a výstroji rakouského vojska 1785
Mluvil jsem v Praze s jedním vojákem, který sloužil u Holanďanů. Ten mi řekl, že se zde má lépe, měl sice u Holanďanů denně přes 4 mariánské groše denně, musel však také obden na stráž, a také nedostával jako u císařských všechny kusy šatstva...
Naposledy upraveno: 07.01.2008
Vojáci v Leitmetzerově olomoucké kronice z let 1778-1829
Počátkem roku 1809 odešla místní posádka znovu do pole a ve městě nezůstal jediný voják. Zajištění branné pohotovosti v pevnostním městě Olomouci leželo zcela na bedrech zdejšího měšťanstva, což nikdy dříve nebývalo. Počínaje 23. únorem 1809 byly všechny obvyklé stráže...
Naposledy upraveno: 02.01.2008
Chléb podle c. k. vojenských předpisů
Aby bylo zjištěno, kolik potřebuje armáda pecí na chléb, je nutné vědět, že v jedné peci se během jednoho roztopení vyrobí 320 porcí chleba a také to, že během 24 hodin může být pec roztopena sedmkrát. – Pokud je vše potřebné po ruce, je pec postavena za tři hodiny, k čemuž je třeba 4 zednických tovaryšů a 2 pomocníků...
Naposledy upraveno: 07.12.2007
Loutkář Matěj Kopecký jako vojenský dovolenec
Krajské úřady neodbytně žádají na vrchnostenských úřadech a magistrátech nové a nové kontingenty rekrutů. I mladému komediantovi Matěji Kopeckému začíná hrozit nebezpečí, ale nikoli od mirotického magistrátu nebo od cerhonické vrchnosti, ale od vrchnosti lažanské...
Naposledy upraveno: 07.12.2007
Několik poopravení a doplňků k dějinám 4. kyrysnického pluku Kronprinz Ferdinand roku 1809
Dvaadvacátého dubna 1809 se dostal náš pluk nedaleko od Řezna poprvé do ohně; navečer, krátce předtím, než došlo k seči, vyrazila zběsile řada rot od mnoha pluků, zčásti kyrysníci a dragouni, zčásti husaři, všichni navzájem pomíchaní...
Naposledy upraveno: 17.11.2007
Do sekce „místopis“ byly vloženy příspěvky Zámek generála Macka ve Vyklanticích a Posádkový kostel Nanebevstoupení Páně v pevnosti Josefov. Ke článku Rakouská vojenská duchovní správa byl přidán doplněk Příklady armádního zacházení s kostely.
Rakouské vojenské školství
Systematická příprava budoucích velitelů stálého rakouského vojska je až relativně pozdního data. Původně byla jedinou školou samotná armáda, která prostřednictvím výcviku vychovávala a vzdělávala své odborníky pro různé plánované funkční stupně...
Naposledy upraveno: 17.11.2007
Rakouská polní pošta
Polní pošta v rakouské armádě fungovala za válek již v 18. stol. Např. princ Evžen Savojský pro armádu na Rýně ustanovil v roce 1734 jednoho polního poštmistra (Feld-Postmeister) a několik poštovních kurýrů...
Naposledy upraveno: 17.11.2007
Polní zdravotní služba
Polní zdravotní služba (Feldsanitätsdienst) prodělala zásadní změnu ke konci vlády císaře Josefa II. Jeho reformní kroky byly završeny založením vojenské Medicínsko-chirurgické Josefovy akademie (Medicinisch-chirurgische Josephs-Akademie), jejíž absolventi – chirurgové nahradili dosavadní felčary (Feldscheerer)...
Naposledy upraveno: 08.11.2007
Slavkov v době Napoleonově
Již nejeden mudrlant pochybovačně zakroutil hlavou. Jak je možné, že bitva nese jméno města, ve kterém se vůbec nebojovalo? Německý geograf Johann Georg Kohl ve svém cestopisu Sto dní na cestě rakouskými zeměmi vytištěném roku 1842 konstatuje bez zaujetí: „Město Slavkov ve skutečnosti nemělo s bitvou po něm pojmenovanou nic společného...
Naposledy upraveno: 13.10.2007
Vojáci v Praze F. L. Věka
Panu purkmistrovi Steinerovi ze Steinernů sotva bylo milo, když bral na vědomí obsah guberniálního přípisu o rekrutýrce (2. 5. 1809), obsahující údaje o verbířských přehmatech. Za bílého dne obsadili ulice strážemi a chytali mužské jak v době nejsilnější frekvence, tak nejpilnější práce v dílnách. Takhle si nemají počínati, neboť zbytečně ponoukají obyvatelstvo k nežádoucím počinům...
Naposledy upraveno: 13.10.2007
Stutterheim: Útočné pohyby spojenecké armády
Bylo zřejmé, jak neúplně byl pan von Kutuzov, v době kdy bylo rozhodnuto opět vést válku útočně, informován o pohybech a síle nepřítele. Zprávy z okolí si protiřečily a přední hlídky nehlásily zhola nic. První dispozice pro úvodní manévr, který byl proveden aby se postoupilo vpřed, nebyly podloženy ani přesnou znalostí postavení nepřítele ani síly se kterou se mělo bojovat...
Naposledy upraveno: 07.10.2007
Vojenská duchovní správa
Ke štábu každého c. k. pluku byl zařazen vojenský duchovní označovaný jako plukovní kaplan (Regiments-Caplan). Jednalo se v naprosté většině o duchovního římsko-katolické církve. V období napoleonských válek byla výjimka povolena hraničářským divisionům, kterým mohl být v případě tažení do pole přidělen vedle římsko-katolického ještě jeden kaplan nesjednocené řecko-katolické církve...
Naposledy upraveno: 07.10.2007
Napoleon v bitvě u Slavkova poražen?
Ve svém bádání v zámeckém archivu žďárském v létě 1933 na Moravě1 vyhledal jsem všechny spisy o polním tažení Napoleonově z 1805 na Moravě. Tyto spisy byly vyloženy na Napoleonské výstavě v Praze při III. Mezinárodním Napoleonském kongresu v Praze na podzim 1933.Mezi těmito velnu zajímavými spisy našel jsem jeden německy psaný spis...
Naposledy upraveno: 20.09.2007
O rakouském válečném vojsku
Váha všeho toho, co musí nést prostý infanterista v rakouské armádě, jest: 63 hřiven a 24½ lotu. I. Stejnokroj: Kasket váží, Nákrčník včetně přezky, Košile včetně košilových knoflíků a jedním párem gatí (lněné uherské noční kalhoty), Pár bot (zvaných topánky), II. Výstroj: Šavle, jílec, záštita jílce, zápěstní řemínek...
Naposledy upraveno: 20.09.2007
Neoficiální a nepřesné označování součástí rakouské armády
Nejprve připomeneme jednu zkratku, která vznikla jako historiografická pomůcka. Ve snaze o univerzální označení pro širší období byla po roce 1889 vytvořena neoficiální sumární zkratka C. (a) K., c. (a) k. [K. (u.) K., K. (und) K., k. (u.) k., k. (und) k.],1 kterou je nutno chápat takto...
Naposledy upraveno: 06.09.2007
Anna hraběnka Potocká: Vzpomínky na knížete Czartoryského
Po čtrnáctidenním pobytu v Lancutu, odebrali jsme se [roku 1803] do Pulavy, překrásného sídla prince Czartoryského, bratra princeznina, našeho prastrýce. Říkalo se mu všeobecně kníže generál; bylo u nás zvykem jmenovati dle hodnosti, tak jako ve Francii zase dle hlavního panství. Tento zámek byl zcela jiný...
Naposledy upraveno: 26.08.2007
Císařská hymna (Volkshymne) 1797
Gott erhalte Franz den Kaiser, Unsern guten Kaiser Franz! Lange lebe Franz der Kaiser, In des Glückes hellstem Glanz! Ihm erblühen Lorbeer-Reiser Wo er geht, zum Ehren-Kranz! Laß von seiner Fahnen Spitzen Strahlen Sieg und Fruchtbarkeit! Laß in seinem Rathe sitzen Weisheit, Klugheit, Redlichkeit; Und mit Seiner Hoheit Blitzen...
Naposledy upraveno: 26.08.2007
Pokusy o zřízení lidové obrany v Čechách a na Moravě
Nebezpečí, hrozící rakouské monarchii od rostoucích vojenských úspěchů Napoleonovy armády a vyvrcholivší dne 2. prosince 1805 bitvou tří císařů u moravského Slavkova, vzbudilo také v Čechách potřebu pomýšleti na organisaci lidové obrany země a koncem r. 1805 se zdálo, že veřejné mínění jest i na venkově tomuto plánu nakloněno...
Naposledy upraveno: 26.10.2007
Granátníci v rakouské armádě za koaličních válek
První návrh na zřízení granátníků v císařské armádě pochází z r. 1663. Ale až v r. 1670 bylo převzato od Benátské republiky 100 granátníků a minérů, kteří byli zařazeni do pluku Portia. V následujících letech se granátníci objevují v dalších plucích a postupně měla každá pěší setnina přiděleno 8 granátníků...
Naposledy upraveno: 14.08.2007
Německo-český slovníček barev
Apfelgrün (jablkově zelená, jablková zeleň), světlý odstín zelené barvy s přechodem do bíla (bíle zelená, bledě zelená). Je charakterizována jako světle zelená barva nezralých letních jablek. Aschgrau nebo aschengrau (popelavě šedá), světlý odstín šedé barvy, tmavší než perlgrau...
Naposledy upraveno: 14.08.2007
Rakouský generál Franz baron von Koller
Slavný generál baron František Koller, vyslanec a komisař rakouského státu, který doprovázel poraženého Napoleona na ostrov Elbu, voják, který se domohl ve válkách napoleonských vysokého postavení, moci i vlivu nejen ve vojsku, ale i v šlechtictví, nositel deseti čestných řádů, byl nejpamátnějším držitelem panství Obříství...
Naposledy upraveno: 14.08.2007
Vojáci v pražské kronice Vácslava Řezníčka
Tenkráte (v roce 1811) stalo se při půlnoční v kostele u Panny Marie Sněžné, jak se říkalo u Františkánů hrozné a neslýchané pohoršení, o němž se potom vypravovala celá Praha. Když byl totiž o půlnoční ve 12 hodin kostel u Františkánů naplněn množstvím lidu, tu praporčík baron Stampach od regimentu Rainert ve své vojenské uniformě...
Naposledy upraveno: 29.07.2007
Dějepis řadového pěšího pluku č. 3 „Karláků“
Náš pluk čítá se k nejstarším a nejslavnějším celé armády. Bezmála 200 let stár, působil na všech bojištích v Evropě. Všude, kde rakouské vojsko vystoupilo, získal si slávu a udržel svou zbraní čest bez poskvrny. Od svého zřízení prodělal 28 válek, které činily úhrnem 49 válečných let. V oněch 28 válkách prodělal...
Naposledy upraveno: 29.07.2007
Granátník německé pěchoty v roce 1805
Za tzv. německou pěchotu byly v rakouské armádě označovány pluky, jejichž najímací okrsky se nacházely v dědičných habsburských zemí včetně italských a nizozemských držav, posléze Haliče a Bukoviny. V roce 1805 měl být granátník německé pěchoty ustrojen do uniformy zavedené v roce 1798. Ta se skládala...
Naposledy upraveno: 29.07.2007
Chodská vesnice na přelomu XVIII. a XIX. století a vojáci
Ojedinělým regionálním pramenem z této pohnuté doby je kniha příjmů a vydání obce Újezda z let 1794 až 1805, jejíž zápisy, poznamenávané rychtářem a každoročně schvalované obecním zastupitelstvem, řečeno dnešní terminologií, tedy sousedy a přísedícími, nejsou zdaleka jen nezáživným účastním výčtem finančních částek...
Naposledy upraveno: 04.07.2007
Hrdinské činy pro poučení
V bitce u Andelfingů dne 25. května 1799 odtržen byl generálmajor baron Kienmayer se svým pobočníkem a asi 80 husary 10. pluku husarů francouzskou jízdou od obce Andelfingen. Generál snažil se dostihnouti řeky, ale francouzští jezdci je pronásledovali a obklíčili v okamžiku, když skočiti chtěl do řeky, aby se plováním na protější břeh zachránil...
Naposledy upraveno: 04.07.2007
Ve Strašecí roku 1804 vyslýchali 35 záškodníků
V roce 1804 zažilo Nové Strašecí příhodu, na kterou později dlouho vzpomínalo. Byla odhalena početná banda zlodějů, jejichž dva vůdci pocházeli z jejich města. Událost stojí za vzpomenutí. Roku 1802 si ve městě zakoupili domy dva cizinci. Jmenovali se Jan Bauer a Václav Ringl...
Naposledy upraveno: 04.07.2007
Jan Jeník z Bratřic: Deník z prvního francouzského tažení v roce 1793
7. dubna jsme po prvé vstoupili na nepřátelské území a rozbili tábor u Mauldy. 10. t. m. jsem šel na hlídku do vsi Lesdevinu. Hned za vsí byl vysoký les, který se táhl daleko za nepřátelskou stranu. Musel jsem proto být na stráži a ustavičně hlídkovat v lese, abych nebyl přepaden. Byl jsem velmi rád, když mne nazítří vystřídal důstojník...
Naposledy upraveno: 21.06.2007
Vzpomínky jezdeckého důstojníka Gruebera
Má matka vůbec nechtěla s mým vstupem do armády souhlasit a rovnou mě poslala z Mnichova do Landshutu, abych tam navštěvoval právnická studia. Poslechl jsem její striktní přání a odjel do Landshutu, přitom jsem ale byl rozhodnut, že se hned v prvním zářijovém týdnu odeberu do Řezna k nějakému rakouskému vojenskému náboru...
Naposledy upraveno: 21.06.2007
Lehká pěchota v rakouské armádě za koaličních válek
Lehká pěchota, mající své kořeny ve starověkém válečnictví, se v armádě habsburské monarchie vyskytovala již poměrně dlouho před koaličními válkami, když její funkce vykonávali tradičně vojáci hraničářských jednotek, později myslivci či různé další dobrovolnické sbory. Samotný termín lehká pěchota...
Naposledy upraveno: 30.05.2007
Majitelé pěších pluků v letech 1792 – 1815 (tabulka)
Naposledy upraveno: 30.05.2007
Majitelé jízdních pluků v letech 1792–1815 (tabulka)
Naposledy upraveno: 30.05.2007
Velitelé praporů lehké pěchoty v letech 1798 – 1801 (tabulka)
Naposledy upraveno: 30.05.2007
Rakouské garnisonní, štábní a protidezertérské jednotky za koaličních válek
Vedle jednotek, určených ve válce pro nasazení v poli, se mezi formacemi zbraní vyskytovaly i další sbory, určené primárně pro službu v týlu nebo zápolí. V následujícím uvedeme přehled tří typů těchto jednotek...
Naposledy upraveno: 29.05.2007
Příspěvky k dějinám vojenských reforem v r. 1808
Bylo jisto, že se i Rakousko samo, jsouc těžce postiženo prohranou válkou, stane vbrzku cílem nových výbojných snah Bonapartových, směřujících k úplné jeho zkáze. Prozíraví státníci, kteří na štěstí stá1i tehdy v čele rakouské politiky, s touto eventualitou počítali a také se na ni připravovali...
Naposledy upraveno: 29.05.2007
Plzeňská střelecká společnost v napoleonských válkách
Rakouská vláda viděla ve svých národech a jich statcích jedině svoji zbrojnici pro příští války a vše ostatní, co nesloužilo válce, bylo zanedbáváno. Vše mělo sloužiti jen účelům války. Tento názor byl také uplatňován na ozbrojené měšťanstvo, kterému byl ukládán podíl na bezpečnostní službě v jeho domově. 21. srpna 1796 konečně bylo usneseno zřízení pluku českých myslivců k ochraně hranic české země...
Naposledy upraveno: 29.05.2007
Nařízení proti vojákům nenavrátivším se ze zajetí 1799
S cís. král. vojákami do francského zajetí upadlými, kteří se z Francské zemi zase nazpátek navrátiti nechtí, má, tejkaje se jejich mohovitosti v cís. král dědičných zemích, jako s utečencemi nakládáno býti. Jejich cís. král. Milost ráčili dle listu cís. král. Cžeskorakouské dvorní kanceláře od 13. běžícího měsíce ustanoviti...
Naposledy upraveno: 22.05.2007
Nařízení o trestání cizích verbířů 1800
Nejvyšší přikázání, strany vyjevení a trestání falešných verbířů, se znova oznamuje.Jejich cís. král. Milost ráčili dvorním listem od 18ho září b. r. naříditi, že v roce 1779 vyhlášené nejvyšší přikázání, strany falešných verbířů a těch, kteří vojáky bančí, znova vyhlášeno býti má, dle čehož vojsko...
Naposledy upraveno: 22.05.2007
Myslivci v rakouské armádě za koaličních válek
Funkci lehké pěchoty pro výkon průzkumu, předních stráží apod. vykonávali v armádě habsburské monarchie původně převážně vojáci hraničářských jednotek. Nicméně již během válek o rakouské následnictví se objevil prvý předobraz potomních mysliveckých formací.1 Jednalo se o dobrovolnickou mysliveckou setninu Pfeiler...
Naposledy upraveno: 20.05.2007
Vojenská přísaha císaři Františkovi II.
Přísaháme Panu Bohu všemohoucímu tělesnou přísahou, že našemu nejosvícenějšímu a nejmocnějšímu knížeti a pánu Františkovi, uherskému a českému králi, arciknížeti alpských zemí, jakož to nyní regírujícímu dědičných zemí pánu a od jeho Královského Majestátu všem zřízeným pánům generálům a oficírům...
Naposledy upraveno: 07.05.2007
Posádkou v Mantově - z vypravování setníka Václava Hlaváčka
Bylo tomu téměř již dvě stě let od dob, kdy bílý český lev zmizel z válečných praporův a zástav, kdy český povel zaměněn byl cizím. Bylo to v červnu roku 1815; vojíni dvacátého osmého pluku Kučerova utrmáceni, vysíleni vlekli se k známe pevnosti Mantua. Nebyl to celý pluk, nýbrž jen jeden prapor, a to záložní...
Naposledy upraveno: 03.05.2007
Přehled praporů zeměbrany v roce 1809 (tabulka)
Naposledy upraveno: 29.04.2007
Oznámení vzniku dobrovolnických mysliveckých praporů 1805
Předně: Dotčené dva české pataliony myslivců, kteří z myslivců a střelby povědomých osob pozůstávati mají, mají se z lidí od vrchnosti postavených, od tovaryšstva střelců k tomu daných, a konečně ze všech těch zříditi, kteří se k doplnění obou těch patalionů skrz svobodné verbování k tomu dodají.
Naposledy upraveno: 26.04.2007
Uniformy rakouských dragounů a švališarů
Výstroj dragounů v období třicetileté války odpovídala výstroji pěchoty v té době. Tak jako u pěchoty, ani u dragounů v té době nemůže být řeč o jednotné uniformě. Dragounští mušketýři nemívali ochrannou zbroj žádnou, dragounští pikéři podobnou jako u pěchoty, někdy ale odlehčenou o některé součástky...
Naposledy upraveno: 09.01.2007
Vývoj organisace dragounských a švališarských pluků v rakouské armádě
První dragouni se v císařské armádě objevují až za třicetileté války. Mezi nejstarší jízdní kategorie rakouské jízdy náleží kyrysníci a arkebuzíři. Na začátku třicetileté války ostatně celou habsburskou jízdu představoval jen 1 pluk kyrysníků a 1 pluk arkebuzírů. Zatímco kyrysníci tvořili ještě po dobu dvou a půl století...
Naposledy upraveno: 09.01.2007